Fyzickogeografická charakteristika

 Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Přeměněná krajina intenzivního zemědělství: Broumovsko (Martínkovice, Otovice)

Broumovsko představuje pásmo sníženého reliéfu mezi horskými jednotkami Krkonoš a Orlických hor. Nachází se v Orlické podsoustavě (IVB), v geomorfologickém celku Broumovská vrchovina (IVB-1). Větší kotlinová část řešeného území leží v podcelku IVB-1C Meziměstská vrchovina, okrsku IVB-1C-1 Broumovská kotlina. Na západě se výrazným svahem zvedá kuesta Broumovských stěn IVB-1B-1d), které patří k Polické vrchovině (IVB-1B-1). Geologické podloží Broumovské kotliny tvoří permské a triasové pískovce a jílovce, překryté drobnými sprašovými pokryvy a pleistocenními říčními terasami Stěnavy. V Broumovských stěnách vystupují kvádrové pískovce křídového stáří.

V reliéfu se projevuje ostrý kontrast mezi sníženým plochým reliéfem Broumovské kotliny a členitým reliéfem tektonicky vyzdvižené kuesty Broumovských stěn Povrch Broumovské kotliny leží v nadmořské výšce 360 – 450 m, výškové rozdíly se pohybují v rozpětí 30 – 70 m a reliéf typologicky odpovídá ploché pahorkatině, místy je dokonce téměř rovinatý. Kuesta Broumovských stěn obrácená svým čelem k severovýchodu do Broumovské kotliny se naopak prudce zvedá z nadmořské výšky 450 m na západním okraji kotliny na 650 – 700 m ve vrcholových polohách (na jihu i výše – Božanovský Špičák 773 m, Koruna 769 m). Výškové rozdíly tak dosahují 200 – 300 m odpovídají typu členité vrchoviny. Reliéf Broumovských stěn je detailně rozčleněn na množství skalních tvarů vzniklých selektivním zvětráváním kvádrových pískovců a odnosem zvětralého písčitého materiálu. Vyskytují se zde pískovcová skalní města, vypreparované skalní věže, skalní stěny, krátké pískovcové suché kaňony, skalní plošiny, skalní hřiby, z mikroforem reliéfu četné voštiny a skalní mísy.  

Broumovská kotlina leží v klimatické oblasti mírně teplé MT 2 a MT 7, okrajová pohoří Javoří hory a Broumovské stěny již patří do oblasti chladného podnebí CH7. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7°C, v horách je nižší. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje v kotlině ve srážkovém stínu 600 – 700 mm, v horách 700 – 800 mm. Kotlinová poloha při řece Stěnavě vede k častým inverzním situacím s mlhami, zatímco horské polohy lemující kotlinu mohou být nad inverzí. Vzhledem k izolaci území horskými hřbety se v zimě vyskytují pravidelně období se sněhovou pokrývkou, která dosahuje zpravidla výšky do 20 cm, v okrajových pohořích i více.

Půdní kryt Broumovské kotliny tvoří převážně kambizemě modální, na sprašovém pokryvu západně a jihozápadně od Broumova i luvizemě a hnědozemě luvické. Na okrajích kotliny, na úpatí Broumovských stěn a v Javořích horách se vyskytují kambizemě dystrické a modální. Na pískovcích Broumovských stěn se vytvořily podzoly arenické a mělké nevyvinuté litozemě.  

Broumovsko leží ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 58 Sudetské mezihoří, podokres 58c Broumovská kotlina (podle Skalického a kol.). Broumovské stěny tvoří samostatný podokres 58g s odlišnou psamofytní květenou na kvádrových pískovcích. Přírodní lesní oblast (PLO) 24 Sudetské mezihoří, lesní vegetační stupeň 3 bukovodubový v kotlině, 4 bukový na okrajových svazích Broumovských stěn a Javořích hor a 5 jedlovobukový ve vyšších polohách Broumovských stěn a Javořích hor. Podle Neuhäuslové a kol. by potenciální přirozenou vegetaci tvořila černýšová dubohabřina v nižších polohách Broumovské kotliny, květnatá bučina na okrajích kotliny a na svazích pohoří a kyselá bučina s jedlí ve vyšších polohách, na kvádrových pískovcích Broumovských stěn také s reliktní borovicí.

Broumovská kotlina je především ve své jižní části, v jádrovém území obcí Martínkovice a Otovice, odlesněná a poměrně intenzivně zemědělsky využívaná ve velkých půdních blocích jako orná půda. Část bývalé orné půdy, zejména na okrajích kotliny nebo na svazích nad údolím Stěnavy východně od Otovic (Vápenka) byla zatravněna a je využívaná jako pastvina k extenzivní pastvě skotu. Místy se vyskytují aluviální louky v nivě Stěnavy pod Broumovem, ale nemají velké plošné rozšíření. Les souvisle pokrývají příkrý svah kuesty i vrcholové polohy Broumovských stěn a také hlavní hřbet vzdálenějších Javořích hor. V lese na Broumovských stěnách roste smrk, borovice, modřín, buk, místy jedle, na pískovcových skalách reliktní borovice lesní  a bříza s hustým podrostem borůvky a vřesu. V přirozené obnově lesa se zmlazuje smrk i buk, na skalách borovice a bříza.

Celé zájmové území leží v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, která byla vyhlášena na ochranu specifické kulturní krajiny s vysokými kulturními i přírodními hodnotami. Broumovské stěny jsou vyhlášeny jako národní přírodní rezervace, která na ploše 557 ha chrání přirozený reliéf pískovcových skalních měst a dalších, často jedinečných pískovcových útvarů (skalní hřiby) s přírodě blízkými ekosystémy zachovalých reliktních borů a svahových bučin. Kostely v Martínkovicích a Otovicích patří ke skupině barokních kostelů Broumovska a jsou památkově chráněny, stejně jako některé statky broumovského typu.