Jádrové území		Širší území

Zaniklá krajina rybniční soustavy na Pardubicku

Na Pardubickém panství byla na přelomu 15. a 16. století vybudována rozsáhlá rybniční soustava. Největší rybníky, mezi nimiž byl i historicky zřejmě největší český rybník Velká Čeperka s vodní plochou cca 1000 ha, byly napájené Opatovickým kanálem. Vybudování velkých rybníků si vyžádalo likvidaci nebo přeložení několika vesnic. Všechny rybníky jsou zaznamenány na podrobné Vischerově mapě Pardubického panství z roku 1688. Koncem 18. a počátkem 19. století došlo k rychlému masovému rušení většiny rybníků. Důvodem byla intenzifikace zemědělství.

V úrodném Polabí byla většina rybníků přeměněna na ornou půdu. Ve 2. polovině 19. století tak byla bývalá rybniční krajina Pardubicka bez vodních ploch, přeměněná na produkční zemědělskou krajinu. Bývalé rybníky připomínaly jenom názvy některých z nich na katastrálních mapách. Ve 20. století začaly být v území zakládány pískovny, některé z nich vznikly i na místě bývalých rybníků.

Po skončení těžby zůstaly některé vytěžené pískovny samovolně zatopené rozsáhlými antropogenními jezery, především na místě bývalých největších rybníků Čeperka a Oplatil. Do krajiny se tak částečně vrátily vodní plochy. Místo dřívějších velkých rybníků, které v krajině dominovaly přibližně po dobu 300 let, jsou to nyní zatopené pískovny. Jejich vodní plocha je ovšem menší, než byla plocha rybníků. Od 20. století dochází také ke zvýšení výměry lesních porostů a snížení výměry zemědělské půdy, což je v souladu s celkovým trendem vývoje české kulturní krajiny.

Proměnila se také, alespoň částečně, funkce krajiny. Původní funkce produkční a sídelní se po vzniku rybniční soustavy přiklonila téměř výhradně k funkci produkční zaměřené na chov a produkci ryb. Vysídlením a zánikem několika vesnic byla oslabena funkce sídelní. S rušením rybníků zanikla produkční funkce rybochovná a prvořadou se v 19. století stala produkční funkce zemědělská. S růstem počtu obyvatel v sídlech dochází v 19. a 20. století také k posílení funkce sídelní.

Vznik rozsáhlých antropogenních jezer ve vytěžených pískovnách znamená od 2. poloviny 20. století vznik nové funkce krajiny, a sice funkce rekreační. Tento trend mírně posiluje a trvá i po roce 2000. V tomto nejnovější období je také novým trendem vznik průmyslových ploch a výrobní průmyslové funkce krajiny v průmyslové zóně Čeperka.