Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Pardubicko
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Přelouč |
1. Muzeum Přelouč |
|
Břehy |
2. Muzeum Opatovického kanálu |
|
Pardubice |
4. Východočeské muzeum v Pardubicích |
|
5. Letecké muzeum Jana Kašpara |
||
3. Muzeum Rosice |
||
6. Muzeum kouzel |
||
Dobřenice |
Cabrio Gallery |
|
Osice |
Pamětní síň Františka Škroupa |
http://www.osice.cz/public/index.php/obcanska-vybavenost/kultura-a-zabava |
Rybitví |
Památník bratranců Veverkových |
|
Ráby |
Muzeum perníku a pohádek Perníková chaloupka |
|
Sezemice |
Motomuzeum Sezemice |
Výsledky
V oblasti Pardubicka se od konce 15. do 18. století nacházela jedna z nejvýznamnějších rybničních soustav v Čechách. Na rozdíl od jihočeských oblastí byly ale rybníky na Pardubicku postupně vysušovány a dodnes z nich zbyl jen pouhý zlomek. Paměťové instituce v tomto území se však ve svých výstavách problematice rybníkářství příliš nevěnují.
Jedinou expozicí, která blíže souvisí se sledovanou přeměnou krajiny v důsledku zániku rybniční soustavy je Muzeum Opatovického kanálu v Břehách. Přibližuje Opatovický kanál jako dílo vzniklé právě za účelem napájení pardubických rybníků, které bylo prohlášeno za kulturní památku. Muzeum sídlí v budově bývalého mlýna na Výrově. Od roku 2010 prochází kompletní rekonstrukcí a přístupné je jen při významných akcích, jako byly například oslavy 500 let Opatovického kanálu.
Největší regionální muzeum, které se věnuje Pardubicku v širších historických souvislostech, je Východočeské muzeum Pardubice. Zajímavá témata, která najdeme v expozicích právě této oblasti, jsou bezpochyby vojenství a letectví, připomínky místních významných rodáků (např. bratranců Veverkových, jejichž přínos zemědělské výrobě byl na území polabské nížiny hojně využit), anebo výroba pardubického perníku. Muzeum perníku a pohádek v Rábech je dnes velkým lákadlem nejen malých dětských návštěvníků, ale i dospělých.
Stejně jako v ostatních oblastech i na Pardubicku dochází k budování expozic, které s historií regionu nemají žádnou spojitost a slouží čistě ke zvýšení atraktivity lokality pro různé typy návštěvníků (např. Muzeum kouzel).
Archivní dokumenty pro oblast Pardubicka najdeme ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, anebo přímo v jeho pobočce Státním okresním archivu v Pardubicích.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)