Jádrové území		Širší území

Mostecko

Mostecko a celé Podkrušnohoří se za socialismu stalo symbolem krajiny totálně zdevastované a přeměněné povrchovou těžbou hnědého uhlí s nejhorším životním prostředím v České republice. Zanikly zde desítky obcí, které musely ustoupit těžbě uhlí, a vznikla úplně nová krajina povrchových dolů, výsypek, tepelných elektráren a těžkého průmyslu. Modelovým příkladem je i jádrové území tvořené katastry zaniklých sídel Souš, Třebušice a Holešice. Do poloviny 19. století to byly čistě zemědělské vesnice. Jejich obyvatelé obhospodařovali kromě polí také menší výměru vinic a chmelnic. V jejich okolí bylo několik menších rybníků a také velké Komořanské jezero, které bylo v 1. polovině 19. století vysušeno a přeměněno na zemědělskou půdu. V pánvi v té době již nebyly žádné lesy.

Ve 2. polovině 19. století nastává velký rozvoj těžby uhlí, nejprve v hlubinných a v průběhu 20. století v otevřených povrchových dolech ohromných rozměrů. Rozmach těžby uhlí vedl nejprve k výraznému, až několikanásobnému zvýšení počtu obyvatel, a také ke změně jeho národnostního složení. Např. v Třebušicích, kde byly otevřeny velké doly Saxonia I (1879) a Saxonia II (1890), se zvýšil počet obyvatel v letech 1869-1910 více než šestinásobně a podíl Čechů stoupl v původně německé obci na více než 50%. V obci Souš se za stejné období zvýšil počet obyvatel více než desetkrát a Češi zde tvořili více než 80%. V roce 1887 byla v Souši zřízena první česká škola na Mostecku. Na katastru obce Holešice se těžilo od roku 1865 v šachtě Robert. Koncem 90. let 19. století přibyl ještě důl Robert II, z něhož se později stal povrchový lom přejmenovaný v roce 1946 na Důl Jan Šverma.

Sídla Třebušice, Souš a Holešice a veškerá zemědělská krajina v jejich okolí musely ustoupit těžbě hnědého uhlí. Větší část obce Souš včetně původně gotického kostela sv. Martina byla zbourána v 60. letech 20. století a v roce 1971 bylo zbývající území připojeno k Mostu. Obec Holešice s raně gotickým kostelem sv. Mikuláše a kamenným mostem z 16. století byla z důvodu postupu těžby uhlí beze zbytku zlikvidována v letech 1978-1979. Třebušice byly zbořeny kvůli těžbě uhlí a při výstavbě ethylenovodu pro Chemické závody Litvínov v letech 1978-1980.

Současná krajina je kompletně nově vytvořená. Současně s pokračující povrchovou těžbou hnědého uhlí probíhala a probíhá rekultivace na rozsáhlých vytěžených plochách a výsypkách. V současné době převažuje lesnická rekultivace, tímto způsobem byla zalesněna např. rozsáhlá Kopistská výsypka severně od Souše Třebušic. V posledních letech se významně uplatňuje také hydrický způsob rekultivace, který spočívá v zaplavení bývalých povrchových lomů vodou. V Podkrušnohoří včetně Mostecka tak vznikla celá řada velkých antropogenních jezer. V zájmovém území je to např. velké jezero Most (cca 300 ha) na místě bývalého dolu Most a přímo v jádrovém území na katastru Souš jezero Matylda (též Vrbenský) na místě bývalého dolu Vrbenský. Vzhledem k těsné blízkosti velkého města Most má rekultivace výsypek a vytěžených ploch v tomto území některá specifika pokud jde o společenské funkce nově vytvořené krajiny. Jezera mají mít rekreační charakter, což již plně platí pro jezero Matylda určené k provozování vodních sportů. Na rekultivované výsypce dolu Vrbenský vznikl mostecký autodrom, na Velebudické výsypce dolu Jan Šverma zase známý mostecký hippodrom, budují se zde cyklostezky a bruslařské in-line dráhy. Nedílnou součástí zdejší nové krajiny jsou ovšem také výrazné a husté silniční a železniční dopravní koridory, které krajinu silně fragmentují, dále gigantické průmyslové objekty jako elektrárna Komořany nebo petrochemický kombinát Chemopetrol v Záluží, obří velkorypadla a pásové dopravníky, opuštěné těžební a průmyslové areály a objekty. Krajina je protkaná sítí povrchových energovodů a produktovodů.

Primární i sekundární struktura těžební a posttěžební krajiny Mostecké pánve je nově vytvořená, protože historické krajinné struktury a paměťové struktury krajiny až na výjimky zcela zanikly. Prvky paměťové struktury krajiny jsou uchovány až terciérní, nehmotné krajinné struktuře. Např. název zaniklé obce Třebušice je zachovaný v názvu železniční stanice Třebušice na trati Ústí nad Labem – Chomutov. V Mostě – Souši se zachoval židovský hřbitov, protože jak bylo zvykem, musel ležet stranou hlavní sídelní zástavby. Nyní je to jediná upomínka na předválečnou židovskou komunitu v Mostě.

Posun ve společenském vnímání těžební krajiny Mostecka a její historie symbolizuje i skutečnost, že Společnosti Vršanská uhelná a Severní energetická organizují pod názvem „Cesta do útrob uhelného lomu“ každoročně od května do září exkurze do těžebních lokalit pořádané za plného provozu. Zájemci mají možnost si vybrat ze tří tras. Jedna je zaměřena na rekultivační činnost na Mostecku. Druhé dvě trasy umožní návštěvníkovi zblízka zažít provoz uhelného lomu (lom ČSA, lom Vršany) a seznámit se s unikátními technickými díly a stroji obřích rozměrů.