Jádrové území		Širší území

České středohoří

Modelové území v Českém středohoří nedaleko od Ústí nad Labem leží v přírodně velmi pestré a členité krajině. Krajina byla osídlena při středověké kolonizaci ve 13. století převážně německým obyvatelstvem. Vznikla zde kulturní zemědělská krajina s převažující ornou půdou na rovinatých plošinách v okolí obcí Dubice a Moravany. Na příkrých skalnatých svazích labského údolí se udržely listnaté lesy a křovinaté porosty. Ve 20. století se vzhledem k příznivým půdním a klimatickým podmínkám rozšířilo ovocnářství – pěstování jablek, hrušek, třešní a ořechů. Labské údolí se stalo významným dopravním koridorem: vede zde rychlíková železniční trať z Prahy do Ústí nad Labem a dál do Německa a hlavní silnice z Prahy do Ústí.

Po Mnichovu 1938 a záboru českého sudetského pohraničí se území stalo součástí Německé říše. Po skončení 2. světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a vesnice byly dosídleny českým etnikem. Vzhledem k blízkosti Ústí nad Labem a pro atraktivní členité přírodní prostředí (řeka Labe, lesy a skály) se postupně, zejména v posledním období po roce 1990, zvýšila rekreační funkce krajiny. Řada domů ve vesnicích jádrového území slouží individuální rekreaci, další návštěvníci sem přijíždějí z Ústí nad Labem nebo i z dalších míst na půldenní nebo jednodenní rekreaci.

Snížil se naopak produkční zemědělský význam území. Ovocné sady byly po roce 1990 vesměs zlikvidovány a přeměněny na ornou půdu nebo trvalé travní porosty. Jen malá část zemědělské půdy leží ladem a zarůstá křovinatými porosty. Údolí Labe zůstalo významným dopravním koridorem. Dostupnost území např. z Prahy se zvýšila vybudováním dálnice D8, která protíná České středohoří nedaleko od jádrového území. V Dubicích se v posledním období rozvíjí výstavba nových rodinných domků na původně orné zemědělské půdě.