Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Historické využití současných travinných společenstev je velmi pestré. Nejčastěji vznikaly na opuštěných polích, kde celkem nepřekvapivě nalezneme převažující podíl mezofilních ovsíkových luk (T1.1), ovšem vznikly zde i jiné typy sekundárních trávníků, včetně těch s potenciálně vysokou biodiverzitou (širokolisté teplomilné trávníky T3.4 a acidofilní teplomilné trávníky T3.5). Travní porosty ve starých zahradách a sadech lze již považovat za kontinuální. Nejvýznamnější biotopy poskytují skalnaté svahy, zejména skalní amfiteátr v lokalitě Nad vinicí (obr. 1). Tam najdeme řadu teplomilných druhů, například Dictamnus albus Cotoneaster integerrimus, Iris aphylla, Stachys recta a další.
Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T3.1, T3.3, T3.4 a T3.5) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
T1.1 |
12,87% |
7,04% |
46,82% |
1,91% |
31,34% |
189089,2 |
|
T3.1 |
21,25% |
56,93% |
0,89% |
13,59% |
7,28% |
0,07% |
9927,6 |
T3.3 |
7,33% |
80,45% |
0,27% |
1,08% |
10,87% |
17965,9 |
|
T3.4 |
0,35% |
28,94% |
20,02% |
2,69% |
47,93% |
0,07% |
30391,6 |
T3.5 |
29,46% |
7,61% |
56,96% |
5,96% |
4021,0 |
||
celkem |
11,56% |
16,92% |
38,61% |
2,47% |
30,43% |
0,01% |
251395,3 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Obrázek 1: Nad vinicí – skalnaté svahy s význačnou vegetací, celkový pohled na lokalitu.
Výsledky: Lesy
Téměř polovina (44%) lesních biotopů Natura 2000 se nachází na bývalé zemědělské půdě. Původní hospodaření je přitom velice pestré, jedná se o stejným dílem o bývalé travní porosty, zahrady i pole. Bylinné patro odpovídá sekundárnímu charakteru porostů a bývá velice chudé.
Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L4, L6.1, L6.4 a L6.5) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodní plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
L3.1 |
56.64% |
13.01% |
14.18% |
3.82% |
0.03% |
12.30% |
0.02% |
1225041.9 |
L4 |
30.17% |
29.63% |
6.01% |
4.91% |
29.27% |
0.01% |
142297.1 |
|
L6.1 |
8.14% |
41.44% |
12.04% |
4.26% |
34.13% |
9073.0 |
||
L6.4 |
84.74% |
3.68% |
8.39% |
0.75% |
2.43% |
112954.0 |
||
L6.5 |
58.22% |
13.94% |
3.38% |
7.00% |
17.46% |
8146.7 |
||
celkem |
55.96% |
14.06% |
12.89% |
3.71% |
0.02% |
13.33% |
0.02% |
1497512.7 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Obrázek 2: Buky indikují chladnější mezoklima na dně kaňonu Labe.
Použitá literatura a zdroje
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.