Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území České středohoří
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Litoměřice |
1. Oblastní muzeum v Litoměřicích |
|
6. Galerie a muzeum litoměřické diecéze |
||
10. Památník K. H. Máchy |
https://www.muzeumlitomerice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200065&id=1029&p1=1028 |
|
Ústí nad Labem |
Muzeum města Ústí nad Labem |
|
Trmice |
Zámek Trmice - Muzeum modelové železnice |
|
Velké Březno |
Muzeum československého opevnění Valtířov |
|
Velemín |
Muzeum Milešovky |
|
Zubrnice |
Muzeum železnice Zubrnice |
|
Chabařovice |
Muzeum města Chabařovice |
|
Kamýk |
Pamětní světnička Bedřicha Smetany |
http://www.obec-kamyk.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6297&id=1001&n=historie%2Dobce%2Dkamyk&p1=52 |
Výsledky
Proměny krajiny zájmového území České středohoří v důsledku omezení hospodářské činnosti a to zejména sadařství se v místních paměťových institucích nijak výrazně neprojevují. Jediné muzeum s regionálním dosahem, které se věnuje i expozicím k zemědělství v regionu, je Oblastní muzeum v Litoměřicích. Průřezově představuje všechna řemesla a hospodářská odvětví typická pro tuto oblast. Ostatní instituce, které v regionu najdeme, se věnují spíše odlišným tématům. Ve většině z nich jsou však hojně zastoupeny obrazové a fotografické dokumenty vztahující se k Českému středohoří. Muzea oslavují známé osobnosti, které v regionu působily, jako například Karla Hynka Máchu nebo Bedřicha Smetanu. Zajímavé je pak malé muzeum v Chabařovicích, nacházející se společně s městkou knihovnou v budově staré radnice, které se věnuje i zpřístupnění informací o okolních zaniklých obcích.
Nevšední expozici pak najdeme přímo na nejvyšším vrcholu Českého středohoří – Milešovce. V prostoru observatoře se nachází výstava zahrnující meteorologické přístroje, fotodokumentaci ze stavby observatoře i informace k Národní přírodní rezervaci Milešovka. Tato expozice je důkazem, že seznámit veřejnost s historií regionu z různých úhlů pohledu je možné téměř na jakémkoliv místě, jen je potřeba jej umět využít.
Archivní dokumenty ze zájmového území České středohoří jsou uloženy především ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)