Fyzickogeografická charakteristika
Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů
Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika
Zdeněk Lipský
Zaniklá a přeměněná krajina horní Lužnice na Třeboňsku: Majdalena
Řešené území jižně od Třeboně leží v geomorfologické oblasti IIB Jihočeské pánve, geomorfologickém celku IIB-2 Třeboňská pánev, podcelku IIB-2A Lomnická pánev a okrsku IIB-2A-1 Borkovická pánev. Geologické podloží tvoří křídové pískovce a jílovce, miocénní písky, jíly a štěrky. V rovinatém terénu podél Lužnice se vyskytují také kvartérní fluviální náplavy štěrků, písků a povodňových hlín a místní rašeliniště, ojediněle polohy vátých písků vyvátých z říčních náplavů. Kvartérní štěrkopísky byly těžené v rozsáhlých pískovnách podél Lužnice od Majdaleny k Suchdolu nad Lužnicí (pískovny Cep, Cep I, Cep II).
Plochý reliéf v nadmořské výšce 430 – 450 m typologicky odpovídá rovině s minimálními výškovými rozdíly. Jediné výškové rozdíly jsou vlastně způsobené činností člověka – antropogenní zářezy vytěžených zatopených pískoven, protipovodňové hráze, zářezy a tělesa odvodňovacích kanálů a umělých stok.
Třeboňsko leží v klimatické oblasti mírně teplé MT 10, případně MT 11, s průměrnou roční teplotou 7 až 8°C a průměrným ročním úhrnem srážek 600 – 650 mm. Vzhledem ke kotlinové poloze je území silně inverzní. Topoklimaticky se jedná o kotlinový typ klimatu v území s velmi vlhkým podložím. Krátkodobé noční inverze a mlhy se vyskytují celoročně, v podzimním a zimním období se často vyskytují celodenní i dlouhodobější inverzní situace s nízkou oblačností a mlhavým počasím. Zima bývá proměnlivá a nestálá, s nestálým a nepravidelným trváním sněhové pokrývky, která dosahuje výšky maximálně 20 cm. Léto bývá průměrné a dost slunečné.
Půdní kryt tvoří pseudogleje, místy kambizemě arenické vytvořené na zahliněných štěrkopískách. V zamokřených polohách zejména v nivě a kolem mrtvých ramen Lužnice se vyskytují gleje a organozemě přechodových slatinišť a vrchovišť.
Území Třeboňska se nachází ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 39 Třeboňská pánev (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 15 Jihočeské pánve, lesní vegetační stupeň 3 dubovobukový (biková a/nebo jedlová a borová doubrava podle Neuhäuslové a kol.). V pásu nivy podél Lužnice převládají v potenciální přirozené vegetaci luhy typu mokřadních olšin, vrbin a střemchové doubravy, na organozemích (rašeliništích) rašelinný bor.
Jižní část Třeboňska je hodně zalesněná, v řešeném území převládají ve využití krajiny a v krajinném pokryvu lesy. Lesy jsou převážně jehličnaté, smrkové a borové s příměsí listnáčů jako jsou dub, lípa, bříza a osika. U cest se místy šíří invazní trnovník akát. Kolem mrtvých ramen a meandrů podél Lužnice, zejména pod Majdalenou, jsou rozšířeny mokřadní porosty měkkého lužního lesa s vrbou a olší. Zemědělská půda je praktický výhradně zatravněná a využitá jen extenzivně ke sklizni sena nebo pastvě dobytka, koní i ovcí. Významný podíl v krajinném pokryvu připadá na vodní plochy, ať už rybníky nebo nově také zatopené vytěžené mezi Majdalenou a Suchdolem.
Celé řešené území leží v chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Třeboňsko. V území jsou vyhlášené také evropsky významné lokality a Ramsarská stanoviště – mokřady mezinárodního významu. Několikerý překryv jednotlivých kategorií chráněných území svědčí o mimořádném významu Třeboňska pro ochranu přírody. Severně od Majdaleny začíná rozsáhlá národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka, která se táhne podél Lužnice téměř až k rybníku Rožmberk a na ploše 813 ha chrání jedinečné vodní, lesní a mokřadní ekoysystémy “Jihočeské Amazonie“ s populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých. Stará a Nová řeka stejně jako Zlatá stoka jsou zároveň také součástí kulturní památky Rožmberská rybniční soustava. Přírodní rezervace Na Ivance jižně od Majdaleny k Suchdolu nad Lužnicí chrání přirozeně meandrující tok Lužnice s poříčními tůněmi břehovými porosty a mokřadními společenstvy. Další přírodní rezervace byly vyhlášeny na rybničních soustavách s ostrovy, mokřady a litorálními porosty, které jsou jedinečným stanovištěm především vodních a brodivých ptáků.
