Zlín - převzato

Charakteristika krajinného rázu | Vírská přehrada na Svratce

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Vodárenská nádrž Vír na Svratce a její okolí reprezentuje (zčásti) zaniklou krajinu hlubokých říčních údolí, zaplavených vodami přehradních nádrží. Vírská nádrž byla vybudovaná v letech 1947 – 1957 v místech nejhlubšího údolního zářezu na celé Českomoravské vrchovině. Do té doby to byla venkovská krajina s vysokými přírodními hodnotami, tvořená mozaikou lesní a zemědělské půdy s drobnými venkovskými sídly a nízkou hustotou osídlení. Dominantním prvkem krajinného rázu byl (a zůstává i v současné době) členitý reliéf s jedinečným fenoménem hlubokého říčního údolí.

Krajinářské hodnoty údolí s přirozeným neregulovaným tokem řeky Svratky vedly již od počátku 20. století k rozvoji turistiky a cestovního ruchu, který se uskutečňoval jen velmi mírnou a ekologicky šetrnou formou letních pobytů převážně v soukromí. Přírodní hodnoty krajinného rázu dokázali již v 1. polovině 20. století ocenit také umělci, nikdy se však nejednalo o intenzivní masovou turistiku a rekreaci.

Postavení přehrady a zatopení nejhlubší a nekrásnější části údolí Svratky vedlo k významným změnám ve vzhledu a fungování krajiny. Přehradní nádrž zatopila malou vesnici Chudobín a větší část vesnice Korouhvice. Pod vodou Vírské přehradní nádrže zmizely především louky a lesy. Postavením přehrady však vznikla nová atraktivita a nový dominantní prvek krajinného rázu, přitahující současné návštěvníky. Vzhledem k vodárenské funkci nádrže a přísným opatřením na ochranu tohoto důležitého vodního zdroje je ale přístup k nádrži velmi omezený a její využívání pro rekreaci ani rybářství není povolené. S ohledem na udržení kvality vodního zdroje se v blízkém okolí vodní nádrže zvýšila výměra lesních porostů na úkor málo úrodné zemědělské půdy.

V rámci zemědělské půdy došlo k velké proměně orné půdy na svazích na trvalé travní porosty, které jsou nyní převládající formou využití zemědělské půdy. Několik rekreačních objektů, které přetrvávaly kolem přehrady z dřívější doby, bylo po roce 1990 demolicí odstraněno. Vírská přehrada zůstala atraktivním cílem turistiky, v jejím bezprostředním okolí jsou však možné jenom šetrné formy pěší a cykloturistiky bez přístupu k vodní hladině. Velký rozmach zaznamenala zejména cykloturistika. V údolí řeky Svratky pod přehradou, které již nepodléhá přísné ochraně vodárenské nádrže, nově vznikly atraktivní ferraty, skalní vyhlídky a nová otevřená sportoviště a rekreační objekty ve Víru.