Modely krajiny jádrových území

Markéta Potůčková, Eva Štefanová

Katastrální území Zlín je příkladem rozvoje městské a industriální krajiny.

Cíle

Cílem zpracování archivních a soudobých leteckých snímků bylo vytvořit náhled na zájmové území a postihnout zásadní změny v jeho vývoji od 50. let 20. století do současnosti. Vzhledem k faktu, že výsledky slouží výhradně pro interpretační účely a vizualizaci změn, byla metodika zpracování archivních snímků zjednodušena. Dílčí snímky byly umístěny do souřadnicového systému S-JTSK s využitím zpětného protínání (rovnic kolinearity) a vlícovacích bodů, jejichž souřadnice byly odečteny ze soudobého ortofota a výškového modelu dostupných z webové mapové služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (https://ags.cuzk.cz/av/).

Data a metody

A) Ortofoto z 50. let

Ortofota z roku 1950 byla poskytnuta Českou informační agenturou životního prostředí Cenia.

B) Archivní letecké snímky z roku 1984

Letecké měřické snímky zachycující stav území v roce 1984 pocházejí z Archivu leteckých měřických snímků ČÚZK. Černobílé snímky velikosti 23 cm x 23 cm byly naskenovány s rozlišením 0,015 mm. S výjimkou konstanty kamery uvedené na rámu snímku nebyly známy prvky vnitřní orientace (tj. poloha hlavního snímkového bodu a zkreslení objektivu) a pro další zpracování byly zanedbány. Vzhledem k interpretačnímu účelu užití byla vzniklá geometrická zkreslení akceptovatelná. Pro získání prvků vnější orientace byly v každém snímku nalezeny alespoň 4 body identifikovatelné jak v archivním snímku, tak v současném ortofotu. Pomocí rovnic kolinearity byly dopočteny souřadnice středu promítání a sklony snímků. Snímky byly dále ortorektifikovány nad výškovým vrstevnicovým modelem ZABAGED. Pro zpracování byl použit software PCI Geomatica a ArcMap.

C) Současné ortofoto

Současné ortofoto bylo získáno z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Výsledky

Snímek z roku 1950 zachycuje urbánní strukturu poválečného Zlína, která je výsledkem rozvoje města v prvních desetiletích 20. století. V západní části města na levém břehu Dřevnice se nachází průmyslová zóna. Jižně od ní vznikla obytná čtvrť (Letná) s pro Zlín typickou zástavbou menších („baťovských“) domků. Ty lze pak nalézt na obou březích Dřevnice ve východní části města (Lesní Čtvrť, Podvesná, Zálešná, …). Tyto obytné čtvrti obklopují zástavbu starého Zlína (střed města). Většina území v severní části katastru na pravém břehu Dřevnice počátkem 50. let sloužila zemědělské výrobě. V porovnání se snímkem z roku 1984 je vidět, že právě v této části došlo k největším změnám – výstavbě obytné čtvrti Jižní Svahy. Další obytná enkláva vznikla v jižním cípu katastru v sousedství Březnice. Zástavba se rozšiřovala i v dalším období (viz snímek z roku 2020), i když v menší míře. Díky koncepci obytné zástavby město charakterizuje množství zeleně. Jižní část katastru je trvale zalesněna a může sloužit k rekreačním účelům.

Zvětšit porovnání snímků 1950 a 2020 | Snímek z roku 1950 | Snímek z roku 2020

Zvětšit porovnání snímků 1984 a 2020 | Snímek z roku 1984 | Snímek z roku 2020

Použitá literatura a zdroje

• ŠAFÁŘ, Václav a Lenka TLAPÁKOVÁ. Alternative Methods of the Processing of Archival Aerial Photos. Geodetický a kartografický obzor / Geodetic and Cartographic Review, 2016, 62 (12), 253-257, ISSN 1805-7446.
• Ortofoto z 50. let 20. století vytvořené v rámci projektu „Národní inventarizace kontaminovaných míst“, CENIA (2009–2012) https://www.cenia.cz/projekty/aktualni-projekty/nikm-2/
• Letecké měřické snímky, Archiv leteckých snímků ČÚZK https://lms.cuzk.cz/lms/lms_prehl_05.html