Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Zlín
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Zlín |
1. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně |
|
2. Muzeum historických vozidel |
||
3. Muzeum filmové a televizní techniky |
||
Napajedla |
Muzeum Napajedla |
|
Holešov |
4. Šachova synagoga |
|
5. Městské muzeum a galerie Holešov |
||
Fryšták |
Muzeum Ignáce Stuchlého |
|
Držková |
Muzeum dřevěného porcelánu v Držkové |
|
Vizovice |
Tjiwara muzeum |
Výsledky
Zájmové území Zlín reprezentuje příklad urbánní a industriální krajiny. K proměně této oblasti docházelo významně až v průběhu 20. století, proto se prvky průmyslové činnosti objevují i v expozicích místních paměťových institucí. Hlavní z nich představuje Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které se kromě obecnějších expozic k dějinám regionu a jeho významným osobnostem věnuje i tématu obuvnictví. Obuvní Baťovy závody jsou jedním z nejtypičtějších prvků průmyslové výroby tohoto území. Další takový prvek zastupuje automobilový průmysl, který mohou návštěvníci blíže poznávat v Muzeu historických vozidel ve Zlíně, ale i v Muzeu v Napajedlech.
Nepřímo se k zájmovému území vztahují mnohé další instituce, ve kterých však sledovaná proměna není již patrná. K zajímavým netradičním expozicím patří Muzeum filmové a televizní techniky ve Zlíně nebo Tjiwara muzeum ve Vizovicích. V něm je možné se seznámit s mizející africkou kulturou a uměním, k vidění jsou umělecké předměty, sochy či masky reprezentující kulturu více jak šedesáti afrických kmenů.
Archivní dokumenty k zájmovému území lze vyhledat především ve Státním oblastním archivu ve Zlíně.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)