Zlín: Dynamika krajinné struktury

Zlín

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2021) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.8.1 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

Ve studovaném území Zlína a jeho okolí se využití krajiny proměnilo téměř na dvou třetinách území (65 %). Nejvýznamnější změnou byl růst města Zlína, který proměnil zemědělskou krajinu v městskou. Orná půda a trvalé travní porosty byly díky výstavbě změněny v ostatní a zastavěné plochy, v okolí rodinných domů pak na trvalé kultury. Nejvýznamnější je proměna z orné půdy na ostatní plochy, přičemž orná půda mezi kategoriemi krajinného pokryvu nejvíce ztratila a ostatní plochy naopak nejvíce narostly. Méně zastoupeným procesem je nárůst ploch lesa na krajích současného města, taktéž z trvalého travního porostu a orné půdy.
Zlín

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

 LCF větší než 0,2 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 orná půda -> ostatní plochy

2,90

26,59

17,38

 orná půda -> trvalé kultury

1,88

17,24

11,27

 orná půda -> zastavěné plochy

1,15

10,55

6,89

 trvalý travní porost -> lesní plochy

1,12

10,23

6,69

 orná půda -> lesní plochy

1,04

9,53

6,23

 trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,64

5,90

3,86

 trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,44

4,00

2,61

 orná půda -> trvalý travní porost

0,44

3,99

2,61

 trvalý travní porost -> zastavěné plochy 

0,26

2,37

1,55

 

Literatura