Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Horní Lužnice: krajina zemědělsko-rybníkářské funkce

Poloha modelového území je z hlediska Česka periferní, byť leží na důležité a frekventované spojnici Praha – Tábor – Veselí nad Lužnicí – Vídeň, jak v silniční dopravě, tak železniční. Celé území bylo ovlivněno řekou Lužnicí, a z ní odvedeným kanálem pod názvem Zlatá stoka. Přírodní poměry jsou velmi charakteristické právě poměrně vysokým podílem mokřadů a podmáčených částí krajiny To již od středověku bylo řešeno odváděním vody rozsáhlým systémem odvodňovacích kanálů, zajišťujících napájení a odvod jak z krajiny, tak i z velkého množství rybníků různého stáří a rozlohy. Krajinu ovlivnil pokles unášecí schopnosti řek a potoků, které přinášený materiál ve čtvrtohorách ukládaly v původně výrazně mokřadní krajině. Do řek a potoků ústí desítky odvodňovacích struh či kanálů, které z lesních a trvale zatravněných ploch odvádějí srážkovou vodu a které v území venkovská populace udržovala již od středověku. Tomu nahrává také plochá krajina jen s velmi malým spádem.

Horní tok Lužnice má ve svém bezprostředním okolí řadu zatopených pískoven ale jen málo rybníků. Důvodem je zřejmě rozdílná přirozená úrodnost půd a rozsáhlé mokřady podél Stropnice, zatímco horní Lužnici charakterizuje meandrující tok a prakticky po obou březích pásy Přírodní rezervace Horní Lužnice. Teprve u Suchdola nad Lužnicí se uvolnila část území pro těžbu písku a po ní vznikly vodní plochy Malé a Velké Tušťské pískovny. Poblíž železniční stanice Majdalena se nachází na křižovatce turistických stezek důležitý a nebezpečný jez Pilař, vzdouvající vodu k vyvedení části průtoku Lužnice (kolem 1 m³/sec) do důležitého umělého kanálu Zlaté stoky ze 16. století. Jde o technickou památku pod ochranou zákona, která svou délkou, významem a půl tisíciletí starou tradicí nemá ve Střední Evropě konkurenci. Na dnešním území spravovaném OÚ obce Majdalena se nachází dvě přírodní rezervace (Meandry Lužnice a Novořecké močály) a v sousedním katastru pak PR Rybníky u Vitmanova). Na území obce Majdalena se nachází významné místo zvané Rozvodí, kde se voda řeky Lužnice dělí na západní tok (Stará řeka) a východněji situovaná Nová řeka odvádějící část vody (především při vysokém stavu) do řeky Nežárky asi 15 km severněji. Území obce Majdalena představuje specifickou krajinu s velkým vlivem lidských aktivit po dobu cca 500 let. Širší zázemí kolem detailněji studovaných lokalit je nížinaté s vysokým podílem lesních ploch, trvalých travních porostů a s řídkým osídlením s minimem orné půdy.

Proti tomu katastrální území Holíčky (dnes administrativní místní část Třeboně) představuje zcela odlišnou historii i funkce. Především jde převážně o novou zástavbu, která se koncentruje podél silnice Třeboň – Halámky.Katastr Holíček je dopravně dobře napojen na silnici České Budějovice – Jindřichův Hradec a od mimoúrovňové křižovatky se rozkládá hlavně na západ od silnice Třeboň – Gmünd. Krajina je na východě od Holíček zalesněná a jen s minimem lesních cest (cyklostezek). Na západním okraji úzké silniční zástavby vede železniční trať Třeboň – Gmünd – Vídeň, za níž v krajině navazují rozsáhlé porosty trvalých luk a pastvin protkané řadou odvodňovacích struh a kanálů. V této krajině se dochovaly zbytky původních seníků, které se využívaly k uskladnění sena a jeho svozu až v období zámrazu. Holíčky jsou v současnosti jedním ze suburbií Třeboně, třebaže jsou administrativní součástí města, navazují na zástavbu města jen omezeně. Prostřední stoka dodává vodu do Rožmberského rybníka severně od Třeboně.

Proměna bahnitého mokřadu v širším zázemí Třeboně sérií ručně vykopaných příkopů vedla k částečnému snížení objemu povrchové vody a snížení hladiny spodní vody. Výstavba rybníků ovlivněná malou úrodností půd byly charakteristickým procesem minulosti a vedla jen k velmi omezené zemědělské funkci území (louky a pastviny pro dobytek, v menší míře orná půda), které se již v meziválečném období začalo pozvolna doplňovat těžbou písků a štěrkopísků v povrchových lomech. Vrcholu této proměny bylo dosaženo v podobě výstavby rozsáhlého odvozu vytěženého materiálu železniční dopravou a výrobou betonových stožárů. Stále většího významu nabývá funkce rekreační využívající místní předpoklady s řadou chráněných lokalit. Této nové funkci území odpovídá zajímavá aktuální výstavba a rekonstrukce domů v celé oblasti Horní Lužnice (od Třeboně až po hranici). Doplněná poklesem počtu obyvatel. Této přeměně velmi nahrává v podstatě rovinatý terén a velký podíl lesních a vodních ploch v území, jakož i tradice tohoto území v posledním čtvrtstoletí. Jde o méně nákladné formy cestovního ruchu pěší, automobilní i cykloturistiky, čemuž napomáhá rychle se rozvíjející infrastruktura (cyklostezky, penziony, restaurace, půjčovny potřeb pro kempování apod.).

Území v rybničnaté krajině Třeboňské pánve jižně od Třeboně v blízkosti Lužnice a uměle vytvořených kanálů Zlaté Stoky a Nové řeky prošlo proměnou již při výstavbě rybniční soustavy v raném novověku. Rozvoj přišel se stavbou komunikací v 18. a zejména 19. století při výstavbě železnice z Prahy do Gmundu. Složitý vývoj dovršily změny státní hranice na Vitorazsku po roce 1920, stejně tak částečný odsun obyvatel německé národnosti po roce 1945 a vše tak ovlivnilo i podobu hospodářství této oblasti. To bylo založené na zemědělství, chovu ryb a drobném průmyslu. Ve druhé polovině 20. století začala těžba štěrkopísků v údolí řeky Lužnice, stejně jako výstavba průmyslových podniků (Třeboň) i velkých zemědělských provozů velkovýkrmna vepřů Gigant v bezprostřední blízkosti rybníka Rožmberk). Rybníkářství je soustředěno v Třeboni a Chlumu u Třeboně. K určitému utlumení ekonomické aktivity dochází i vlivem ochrany přírody a krajiny CHKO Třeboňsko (snaha o intenzifikaci těžby štěrkopísků). Do analýzy musela být kvůli dostupnosti dat zahrnuta i celá Třeboň (Holičky jsou její součástí) i přesto jsou data o hospodářské struktuře modelového území dostatečně vypovídající. Ta je poměrně roztříštěná (celkem 9 kategorií) a navazuje na výše popsané změny a procesy. Vyniká v nich potravinářství (pivovar Regent) a rybníkářství, stejně jako textilní průmysl se strojírenstvím, největším zaměstnavatelem jsou Slatinné lázně Třeboň. Celkem je zde 30 subjektů s více než 10 zaměstnanci. Nejvíce je zastoupeno stavebnictví – 6 subjektů – a zemědělství a rybářství – 5 subjektů. V Majdaleně se nachází výroba betonářského zboží navazující na místní těžbu štěrkopísků.

Z uvedeného jednoznačně vyplývá opakovaná změna funkcí území obce Majdalena. První změnou byla proměna bahnitého mokřadu sérií ručně vykopaných příkopů, které vedly k částečnému snížení objemu povrchové vody a snížení hladiny spodní vody. Dále šlo o stavbu rybníků ve vhodných sníženinách krajiny jak na území obce, tak v jejím širším okolí. Druhou změnou využití krajiny bylo zemědělské hospodaření v území ve vhodných místech (louky a pastviny pro dobytek, v menší míře orná půda), které se již v meziválečném období začalo pozvolna doplňovat těžbou písků a štěrkopísků v povrchových lomech. Vrcholu této proměny bylo dosaženo v podobě výstavby rozsáhlého odvozu vytěženého materiálu železniční dopravou. V 60. letech pak tato funkce přerostla do místní produkce betonových stožárů, která funguje dodnes v rozšířeném podniku Sloupárny Majdalena. Konečně třetí proměna tradiční přírodní, a později kulturní krajiny obce Majdalena, je spojena s podstatně narůstající funkcí cestovního ruchu jak v Česku, tak v celé Evropě. Místní předpoklady pro rozvoj této funkce dokumentuje návštěvnost na nepříliš infrastrukturou vybavených zatopených písnících v letních měsících, a také velmi podstatná nová výstavba a rekonstrukce domů v celé oblasti Horní Lužnice (od Třeboně až po hranici). Této přeměně velmi nahrává v podstatě rovinatý terén a velký podíl lesních a vodních ploch v území, jakož i tradice tohoto území v posledním čtvrtstoletí. Jde o méně nákladné formy cestovního ruchu pěší, automobilní i cykloturistiky, čemuž napomáhá rychle se rozvíjející infrastruktura (cyklostezky, penziony, restaurace, půjčovny potřeb pro kempování apod.). V obci Majdalena se nachází jeden z největších a nejoblíbenějších vodáckých kempů Česka. Srovnání krajinných změn na území sídel Majdalena a Holíčky dobře dokumentuje odlišnost krajinného vývoje starého osídlení a změn funkcí krajiny Majdaleny a relativně omezených změn především poslední doby na území Holíček z důvodu rozvoje suburbánní funkce.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.

Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá a přeměněná krajina horní Lužnice na Třeboňsku: Majdalena

Řešené území jižně od Třeboně leží v geomorfologické oblasti IIB Jihočeské pánve, geomorfologickém celku IIB-2 Třeboňská pánev, podcelku IIB-2A Lomnická pánev a okrsku IIB-2A-1 Borkovická pánev. Geologické podloží tvoří křídové pískovce a jílovce, miocénní písky, jíly a štěrky. V rovinatém terénu podél Lužnice se vyskytují také kvartérní fluviální náplavy štěrků, písků a povodňových hlín a místní rašeliniště, ojediněle polohy vátých písků vyvátých z říčních náplavů. Kvartérní štěrkopísky byly těžené v rozsáhlých pískovnách podél Lužnice od Majdaleny k Suchdolu nad Lužnicí (pískovny Cep, Cep I, Cep II). 

Plochý reliéf v nadmořské výšce 430 – 450 m typologicky odpovídá rovině s minimálními výškovými rozdíly. Jediné výškové rozdíly jsou vlastně způsobené činností člověka – antropogenní zářezy vytěžených zatopených pískoven, protipovodňové hráze, zářezy a tělesa odvodňovacích kanálů a umělých stok.

Třeboňsko leží v klimatické oblasti mírně teplé MT 10, případně MT 11, s průměrnou roční teplotou 7 až 8°C a průměrným ročním úhrnem srážek 600 – 650 mm. Vzhledem ke kotlinové poloze je území silně inverzní. Topoklimaticky se jedná o kotlinový typ klimatu v území s velmi vlhkým podložím. Krátkodobé noční inverze a mlhy se vyskytují celoročně, v podzimním a zimním období se často vyskytují celodenní i dlouhodobější inverzní situace s nízkou oblačností a mlhavým počasím. Zima bývá proměnlivá a nestálá, s nestálým a nepravidelným trváním sněhové pokrývky, která dosahuje výšky maximálně 20 cm. Léto bývá průměrné a dost slunečné.

Půdní kryt tvoří pseudogleje, místy kambizemě arenické vytvořené na zahliněných štěrkopískách. V zamokřených polohách zejména v nivě a kolem mrtvých ramen Lužnice se vyskytují gleje a organozemě přechodových slatinišť a vrchovišť.

Území Třeboňska se nachází ve fytogeografickém obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografický okres 39 Třeboňská pánev (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 15 Jihočeské pánve, lesní vegetační stupeň 3 dubovobukový (biková a/nebo jedlová a borová doubrava podle Neuhäuslové a kol.). V pásu nivy podél Lužnice převládají v potenciální přirozené vegetaci luhy typu mokřadních olšin, vrbin a střemchové doubravy, na organozemích (rašeliništích) rašelinný bor. 

Jižní část Třeboňska je hodně zalesněná, v řešeném území převládají ve využití krajiny a v krajinném pokryvu lesy. Lesy jsou převážně jehličnaté, smrkové a borové s příměsí listnáčů jako jsou dub, lípa, bříza a osika. U cest se místy šíří invazní trnovník akát. Kolem mrtvých ramen a meandrů podél Lužnice, zejména pod Majdalenou, jsou rozšířeny mokřadní porosty měkkého lužního lesa s vrbou a olší. Zemědělská půda je praktický výhradně zatravněná a využitá jen extenzivně ke sklizni sena nebo pastvě dobytka, koní i ovcí. Významný podíl v krajinném pokryvu připadá na vodní plochy, ať už rybníky nebo nově také zatopené vytěžené mezi Majdalenou a Suchdolem.

Celé řešené území leží v chráněné krajinné oblasti a biosférické rezervaci Třeboňsko. V území jsou vyhlášené také evropsky významné lokality a Ramsarská stanoviště – mokřady mezinárodního významu. Několikerý překryv jednotlivých kategorií chráněných území svědčí o mimořádném významu Třeboňska pro ochranu přírody. Severně od Majdaleny začíná rozsáhlá národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka, která se táhne podél Lužnice téměř až k rybníku Rožmberk a na ploše 813 ha chrání jedinečné vodní, lesní a mokřadní ekoysystémy “Jihočeské Amazonie“ s populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin, obratlovců i bezobratlých. Stará a Nová řeka stejně jako Zlatá stoka jsou zároveň také součástí kulturní památky Rožmberská rybniční soustava. Přírodní rezervace Na Ivance jižně od Majdaleny k Suchdolu nad Lužnicí chrání přirozeně meandrující tok Lužnice s poříčními tůněmi břehovými porosty a mokřadními společenstvy. Další přírodní rezervace byly vyhlášeny na rybničních soustavách s ostrovy, mokřady a litorálními porosty, které jsou jedinečným stanovištěm především vodních a brodivých ptáků.