Současný krajinný ráz území České Sibiře

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá krajina horského zemědělství

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Specifický krajinný ráz jádrového území České Sibiře je určený vyvýšeným reliéfem plochého rozvodního hřbetu a extenzivním vyžíváním krajiny, v jejímž krajinném pokryvu převažují trvalé travní porosty a lesy jen s malými lidskými sídly. Reliéf vrcholové oblasti je velmi plochý, k severu se však výrazným svahem sklání do Sedlecké kotliny. Z drobných forem reliéfu se vyskytují nepříliš hojné skalní výchozy žulového podloží, zaoblené žulové balvany a malá kamenná moře. Nejznámější skalní útvar Čertovo břemeno mezi Cunkovem a Ounuzí se stal i symbolem a marketingovou obchodní značkou tohoto území, má tedy i symbolický a ekonomický význam.

Krajinný ráz tohoto území dotvářejí dále i antropogenní formy reliéfu, které rovněž vyplývají ze specifiky žulového podloží. Jsou to kamenné zídky a dlouhé řady žulových kamenů, v minulosti vysbíraných z polí. Žula je také tradičním stavebním materiálem zdejších starých venkovských domů a dokonce i některých nových domů, které tak vhodně zapadají do krajinného rámce krajiny České Sibiře. Žula jako stavební materiál je zde neodmyslitelnou součástí krajinného rázu. Je natolik dominantní, že byla použitá i ke stavbě drobných sakrálních prvků venkovské krajiny, jako jsou kapličky, kamenné kříže a boží muka.

V krajinném pokryvu se střídají rozsáhlé plochy pastvin, které vytvořily ucelené pastevní areály s ohradníky, s lesními celky. Na pastvinách se pasou především stáda skotu, méně časté jsou ovce, vyskytují se i koně a dokonce exotická zvířata jako osli a bizoni. Lesy jsou převážně smrkové s příměsí modřínu, buku a javoru klenu. Časté jsou porosty náletových dřevin břízy, osiky, jívy a jeřábu, na prameništích rostou keřové vrby. Typickým rysem krajinného rázu jsou liniové porosty křovin na kamenných řadách a kamenných zídkách, v nichž převládá líska.

Sídla jsou velmi malá, se zachovanými kamennými domy lidové architektury. V Ounuzi, kde byla vyhlášena vesnická památková zóna, se zachovalo i několik původních roubených staveb. Velká část domů neslouží k trvalému bydlení, ale je využívána chalupáři jako rekreační obydlí. Rekreační charakter krajiny a její význam pro rekreaci, sport a turistiku podtrhuje vybudování golfového hřiště Čertovo břemeno s doprovodnými ubytovacími a stravovacími kapacitami, penzion Bizon propagující ekoagroturistiku a ubytování na farmě nebo dobře vybavené lyžařské středisko Monínec se sjezdovkou s umělým zasněžováním, sedačkovou lanovkou a lyžařskými vleky. Území je protkané hustou sítí značených turistických cest pro pěší i cykloturisty. V zimě se udržují lyžařské stopy pro běžkaře, jimž jenom mírně zvlněný zatravněný terén poskytuje ideální podmínky.