Jádrové území		Širší území

Zaniklá krajina (pod)horského zemědělství na České Sibiři

Česká Sibiř je označení pro vyvýšenou krajinu na pomezí středních a jižních Čech zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem. Název Česká Sibiř vymyslel a poprvé použil pravděpodobně spisovatel Jan Herben, který sem z Prahy jezdil na své letní sídlo v Hostišově. Poloha České Sibiře je už delší dobu výrazně periferní, na rozhraní administrativních jednotek vyššího řádu na úrovni krajů, odkud je daleko do všech větších center. Jádrové území katastrů Cunkov a Ounuz zaujímá vůbec nejvyšší polohy České Sibiře na plochém rozvodním hřbetu, jehož součástí je i nejvyšší bod Javorová skála (723 m). Vesnička Ounuz (710 m) je potom vůbec nejvýše položeným sídlem České Sibiře.

Tradiční venkovská krajina České Sibiře byla mozaikou lesů, polí, luk a menších rybníků s výrazně samozásobitelskou produkční funkcí zemědělství. Samozásobitelské zemědělství na chudých kyselých půdách a v drsném podnebí přestávalo být rentabilní již od konce 19. století. Od té doby trvale klesal počet trvale bydlících obyvatel ve zdejších malých vesnicích. Tento proces se ještě zrychlil a zvýraznil po vzniku JZD za socialismu, kdy ubývalo orné půdy a mnohé zemědělské pozemky se zatravnily. Postupně docházelo také k rozšiřování výměry lesních porostů na úkor zemědělské půdy. S vylidňováním venkovských sídel souvisí posílení jejich rekreační funkce, mnohé domy změnily vlastníka a začaly být už za socialismu využívány jako individuální rekreační objekty (chalupy).

Po roce 1990 tento trend ještě zesílil. V okolí nejvýše položených sídel Ounuz, Cunkov, Javoří, Alenina Lhota v současné době již není žádná orná půda. Zemědělská půda na rozvodních plošinách je kompletně zatravněná a využívaná jako extenzivní pastviny skotu, ale také koní. Najdeme zde pro českou krajinu i taková exotická zvířata, jako jsou bizoni nebo osli. K posílení sportovně rekreační funkce území přispělo vybudování velmi dobře vybaveného lyžařského střediska Monínec se sedačkovou lanovkou, dvěma vleky, hotelem a umělý zasněžováním. Jižně od Cunkova vzniklo na zemědělské půdě 18 jamkové golfové hřiště s doprovodnými ubytovacími a stravovacími kapacitami. Území je protkané hustou sítí značených turistických cest pro pěší i cykloturisty. Chov koní nikoliv k tahu, aby pracovali jako dříve, ale pro rekreační vyjížďky na koních přispívá k rozvoji nových forem ekoagroturistiky a hipoturistiky. V zimě se udržují lyžařské stopy pro běžkaře, jimž jenom mírně zvlněný zatravněný terén poskytuje ideální podmínky. Na ochranu charakteristického krajinného rázu tradiční venkovské kulturní krajiny byl vyhlášen rozsáhlý přírodní park Jistebnická vrchovina, který zahrnuje i řešené území. V nejvýše položené osadě České Sibiře Ounuzi (710 m n.m.) byla vyhlášena vesnická památková zóna lidové architektury.

Přes tyto snahy je zřejmé, že ve vrcholové oblasti České Sibiře pozorujeme zánik tradiční zemědělské krajiny a její samozásobitelské funkce a výrazný a zcela zřejmý posun od zemědělské produkční funkce krajiny k funkcím mimoprodukčním – sportovně rekreační, přírodoochranné, estetické.