Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Kladensko

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Kladensko

Výsledky

Ve znacích obcí zájmového území Kladensko se podle očekávání často vyskytuje odkaz k industriální tradici regionu („červená“ kategorie hospodářská tradice v kartodiagramu, obr. 2). Nejčetněji je ve znacích (obr. 1) znázorněno hornictví a tradice těžby uhlí. Obecně známý symbol (figura) zkřížených hornických kladívek (popř. mlátku a kladívka) se objevuje ve znacích obcí Brandýsek (kde odkazuje k dolu Michael), Jemníky, Libušín, Otvovice (kde je ve znaku také symbol sklářské píšťaly – odkaz na další tradiční hospodářskou činnost v lokalitě), Podlešín, Vinařice (kde jsou kladívka symbolem konkrétně pro uhelný důl Mayrau), ale i v městském znaku Kladna. Ve znaku obce Libušín je kromě kladívek také černé trojvrší (symbol pro důlní haldy). Černé trojvrší se objevuje také ve znaku obce Malé Kyšice. Dalším symbolem pro těžbu uhlí je černá tinktura (barva) v patě ve znaku obce Cvrčovice. Ve znaku Tuchoměřic se objevují černé lamačské klíny, které odkazují k místní těžbě opuky, žluté (zlaté) pole navíc symbolizuje zabarvení opuky. Název i symbol Žlutého (zlatého) trojvrší ve znaku Kamenných Žehrovic vypovídá o místní těžbě pískovce.

Hojně je v grafické symbolice obcí na Kladensku znázorněno zemědělství („žlutá“ kategorie, obr. 2). K zemědělské tradici odkazuje několik znaků zobrazujících figuru obilného klasu (Cvrčovice, Hřebeč, Kamenné Žehrovice, Kněževes, Neuměřice, Svrkyně, Velká Dobrá). Znak Dobrovíze symbolizuje zemědělský ráz obce figurami zemědělských nástrojů, mlýnského kola i zelenou tinkturou (barvou). Zelená a zlatá (žlutá) tinktura odkazuje k zemědělství ve znaku Dolan, podobnou funkci má zelený štít ve znaku obce Hostouň a zelená vydutá pata ve znaku obce Jemníky (úrodné údolí Knovízského potoka). Zelená tinktura společně s figurami hrušek ve znaku Podlešína znázorňují místní sadařskou tradici. Zajímavým symbolem pro zemědělství je plot ve znaku Pleteného Újezdu – plot je zde zároveň i tzv. mluvícím znamením (pletený/oplocený újezd). Znak Velkého Přítočna zemědělství znázorňuje pluhem a beránkem – symbol chovu ovcí v poplužním dvoře.

Velmi často jsou v obecních znacích symbolizovány vodní toky a plochy („modrá“ kategorie, obr. 2). Nejinak tomu je i v obcích na Kladensku. Jde však často o odkazy k potokům nebo rybníkům lokálního významu. Např. šikmé vlnité břevno ve znaku Brandýsku znázorňuje Týnecký potok, podobně symbolizuje říčku Loděnici znak Družce. Modrá tinktura v patě štítu znaku obce Dřetovice poukazuje na Dřetovický potok. Zvlněná pata a modrá tinktura ve znaku Libochoviček jsou symboly pro Buštěhradský potok a rybník nacházející se v obci. Buštěhradský potok je znázorněn i ve znaku Zájezdu (vlnité šikmé modré břevno). Znak obce Velká Dobrá obsahuje hned několik symbolů spojených s vodou – bílo(stříbrno)-modrá polcení odkazují k pramenům dobré vody v katastru obce (jsou i mluvícím znamením), modré pole připomíná rybníky a Rozdělovský potok. Ve znaku Okoře bílo(stříbrno)-modré zvlněné břevno symbolizuje Zákolanský potok a rybník v podhradí. Červený potok protékající obcí Žižice je v jejím znaku symbolizován vlnitým dělením štítu a červenou tinkturou korespondující s názvem vodního toku.

V rozsáhlém zájmovém území Kladenska se objevuje i několik zajímavých lokálních krajinných prvků, které našly místo v grafické symbolice obcí v oblasti. Figurou je znázorněn hrad Okoř ve znaku stejnojmenné obce. S CHKO Křivoklátsko se pojí znaky obcí Malé Kyšice (CHKO je symbolizováno zelenou tinkturou a figurou jelena) a Unhošť (také jelen, který vyskakuje z houští – křivoklátských lesů). Ojedinělými symboly ve znacích obcí na Kladensku jsou červené růže ve znaku obce Lidice (odkazují k růžovém sadu v lidickém památníku), figura bledule jarní ve znaku obce Třebichovice (chráněná rostlina v místní přírodní rezervaci), nebo zlatá (žlutá) růže ve znaku obce Hrdlív (mimořádná barevná mutace plané růže rostoucí v okolí obce). Neobvyklý, ale jasný symbol, se vyskytuje ve znaku obce Knovíz – figura amfory symbolizuje známý archeologický nález v obci. Často se ve znacích obcí na Kladensku objevuje také symbol leknínu. Ve všech případech se ale jedná o symbol patřící do kategorie ostatní („šedá“, obr. 2), protože odkazuje k rodu Martiniců, kteří v oblasti vlastnili rozsáhlé pozemky.

K 1. 10. 2019 má v zájmovém území Kladensko obecní znak 89,7 % obcí (61 z 68 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2019).

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

• Místa paměti a paměťové instituce
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Kladensko

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Zájmové území Kladenska představuje typický příklad zaniklé industriální krajiny – území rozsáhlých průmyslových oblastí i hornického regionu. Tento typ proměny krajiny a činnosti s ní spojené prezentují návštěvníkům mnohé muzejní expozice v Kladně i jeho blízkém okolí. Minulosti Kladna se přímo věnuje Sládečkovo vlastivědné muzeum, které zachycuje celé dějiny Kladenska od pravěku až do 20. století a nálezu černého uhlí. Další expozice včetně muzejní pobočky Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích se soustředí na prezentaci hornické činnosti na tomto území – životu a práci horníků a místům, ve kterých působili.

Několik dalších expozic je pak věnováno vojenství a období druhé světové války na Kladensku. V obecné rovině ji přibližuje expozice v muzeu ve Slaném. Konkrétními příklady tohoto období jsou pak objekty lehkého opevnění nebo Památník Lidice, který návštěvníky blíže seznamuje se známou tragédií vyhlazení této obce. Blízká muzea v Buštěhradě a Unhošti pak vystavují další sbírkové artefakty k dějinám regionu, osobnostem nebo drobným místním řemeslům.

Archivní materiály Kladenska jsou uloženy především ve Státním okresním archivu v Kladně, popř. Státním oblastním archivu v Praze.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)