Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Kladensko
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
Kladno |
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně |
|
Vinařice |
Hornický skanzen Mayrau |
|
Smečno |
Vojenský skanzen Smečno |
|
Slaný |
Vlastivědné muzeum ve Slaném |
|
Žižice |
Objekt lehkého opevnění vz. 36 |
|
Buštěhrad |
Bustěhradské muzeum Oty Pavla |
|
Lidice |
Památník Lidice |
|
Unhošť |
Melicharovo vlastivědné muzeum v Unhošti |
|
Doksy |
Objekt lehkého opevnění Doksy |
Výsledky
Zájmové území Kladenska představuje typický příklad zaniklé industriální krajiny – území rozsáhlých průmyslových oblastí i hornického regionu. Tento typ proměny krajiny a činnosti s ní spojené prezentují návštěvníkům mnohé muzejní expozice v Kladně i jeho blízkém okolí. Minulosti Kladna se přímo věnuje Sládečkovo vlastivědné muzeum, které zachycuje celé dějiny Kladenska od pravěku až do 20. století a nálezu černého uhlí. Další expozice včetně muzejní pobočky Hornického skanzenu Mayrau ve Vinařicích se soustředí na prezentaci hornické činnosti na tomto území – životu a práci horníků a místům, ve kterých působili.
Několik dalších expozic je pak věnováno vojenství a období druhé světové války na Kladensku. V obecné rovině ji přibližuje expozice v muzeu ve Slaném. Konkrétními příklady tohoto období jsou pak objekty lehkého opevnění nebo Památník Lidice, který návštěvníky blíže seznamuje se známou tragédií vyhlazení této obce. Blízká muzea v Buštěhradě a Unhošti pak vystavují další sbírkové artefakty k dějinám regionu, osobnostem nebo drobným místním řemeslům.
Archivní materiály Kladenska jsou uloženy především ve Státním okresním archivu v Kladně, popř. Státním oblastním archivu v Praze.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)