Land cover flows
Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny
Tomáš Janík
Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).
Cíle
Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.
Data a metody
Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.
Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.
Výsledky
Vymezené území zahrnující východní Kladno se proměnilo z více než 54 %. Původně převážně zemědělská oblast, charakterizovaná zastoupením orné půdy a také trvalých travních porostů se proměnila v silně antropogenně ovlivněné prostředí. Těžební (důlní) činnost a na ní navázaná industrializace území a také plochy nové rezidenční zástavby využití území změnily. Orná půda se proměnila na ostatní plochy (zpravidla plochy těžby a průmyslu) na 2,1 km2, dále na orné půdě narůstaly i zastavěné plochy (0,6 km2) a trvalé kultury (0,5 km2) – dnes často zahrady rodinných domů a také les (0,3 km2) a trvalý travní porost (0,2 km2). Trvalý travní porost se proměňoval na ostatní plochy (0,4 km2) a v menší míře na les (0,2 km2).
Vymezené území Kladna prošlo proměnou ze zemědělské v industriální a urbanizovanou krajinu. Na naleziště uhlí byla navázána jeho těžba a průmysl, který uhlí využíval, a také s tím byl spojený rozvoj rezidenční zástavby.
Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.
LCF |
rozloha (km2) |
rozloha (% území) |
rozloha (% LCF) |
orná půda -> ostatní plochy |
2,12 |
20,83 |
38,39 |
orná půda -> zastavěné plochy |
0,63 |
6,20 |
11,42 |
orná půda -> trvalé kultury |
0,49 |
4,78 |
8,82 |
trvalý travní porost -> ostatní plochy |
0,36 |
3,54 |
6,53 |
orná půda -> lesní plochy |
0,33 |
3,20 |
5,90 |
lesní plochy -> ostatní plochy |
0,31 |
3,08 |
5,68 |
orná půda -> trvalý travní porost |
0,24 |
2,35 |
4,33 |
trvalý travní porost -> lesní plochy |
0,24 |
2,32 |
4,28 |
Literatura
- European environmental agency (EEA) (2007): https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/land-cover-flows-based-on-corine-land-cover-changes-database-1990-2000-1/dataservice-sharedfiles-downloads-rad4e5ec-english_v2-download-landcoverflows_060701.pdf/landcoverflows_060701.pdf. Staženo 12. 6. 2019.
- Feranec, J., Jaffrain, G., Soukup, T., & Hazeu, G. (2010): Determining changes and flows in European landscapes 1990–2000 using CORINE land cover data. Applied Geography, 30(Issue 1), 19–35. https://doi.org/10.1016/j.apgeog.2009.07.003.