Kulturní památky a památková území

Jakub Jelen

Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.

Cíle

Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.

Data a metody

Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.

Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.

Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.

Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti. 

U každé památky je evidováno:

• katalogové číslo,
• název památky,
• katastrální území, ve kterém se památka nachází,
• kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
• datum získání statutu památky a památkové ochrany,
• datum ztráty památkové ochrany,
• typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
• anotace (stručný popis),
• lokalizace (GPS souřadnice),
• zdroj dat.

Výsledky

V zájmovém území Kladenska je sledována postindustriální krajina a její proměny. Celá oblast je významná především těžbou černého uhlí, která zde měla několik staletí trvající tradici a byla definitivně ukončena v roce 2002.

Na území Kladenska se nacházely desítky dolů, průmyslových areálů či doprovodných provozů, z nichž byla velká část po ukončení jejich činností opuštěna či zbourána. V současnosti jsou kulturními památkami prohlášeny: areál těžní věže v bývalém dolu Michael-Layer z 19. století v obci Brandýsek, uhelný důl hlubinný Schoeller/Nejedlý v obci Libušín, který byl v provozu mezi lety 1899–2002, uhelný hlubinný důl Kübeck činný v letech 1858–1997 či uhelný hlubinný důl Mayrau z let 1874–1987 (oba v Kladně). Poslední zmiňovaný areál dnes slouží jako hornický skanzen pro veřejnost. V území se zároveň nacházejí i areály či objekty, které v minulosti byly prohlášeny kulturními památkami, avšak tato ochrana jim byla z různých důvodů odejmuta. Jedná se například o těžní věž dolu Jan 2 v Libušíně, která se v roce 1982 zbortila, nebo uhelný důl Ludmila, jehož těžní věž ze 40. let 19. století byla v roce 1988 významně novodobě upravena a pozbyla památkové hodnoty.

Kromě samotných dolů se v území nachází také několik dalších staveb spojených s hornictvím, mezi které patří společenský dům Hornický – Lidový a společenský dům Poldi SONP. Oba tyto objekty se nacházejí v Kladně a byly vystavěny v první polovině 20. století. Dále je zde kulturní památkou nákladní nádraží Staré Kladno (pravděpodobně druhé nejstarší kladenské nádraží pocházející z poloviny 19. století) a národní kulturní památkou dělnický dům s bohatě zdobenou neorenesanční fasádou z roku 1907, který vznikl spojením tří budov a je z velké části dochován v autentické podobě.

Mezi další objekty, které pozbyly status kulturní památky, patří společenské a dělnické domy v obcích Libušín, Pchery, Kamenné Žehrovice, Motyčín a Dubí u Kladna. Všechny tyto domy spojuje to, že byly vystavěny v první polovině 20. století a nevyznačovaly se žádnými architektonickými ani urbanistickými hodnotami, za kulturní památky byly prohlášeny v roce 1958 z politických důvodů a památková ochrana jim byla odejmuta v průběhu 90. let 20. století.

Krajina Kladenska je výrazně ovlivněná průmyslovou historií, která se odráží v její současné podobě, a proto je zde možné nalézt rozmanitý soubor důlních děl či dalších staveb, odkazujících a připomínajících nedávnou hornickou a průmyslovou minulost.

Použitá literatura a zdroje

• HARVEY, D.C. (2001) Heritage pasts and heritage presents: Temporality, meaning and the scope of heritage studies. International Journal of Heritage Studies, 7(4): 319–338.
• KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
• Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
• Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
• SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
• Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).