Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Starý Hrozenkov: zaniklá krajina horského zemědělství

Modelové území je součástí regionu Moravské Kopanice, které jsou oblastí Moravského Slovácka ležícího za hřebenem na moravsko-slovenském pomezí. Centrem oblasti je Starý Hrozenkov, s převážně obvyklou soustředěnou zástavbu. Dále modelové území tvoří okolní sídla s hodně rozptýleným osídlením: Vápenice, Žítková a Vyškovec. Všechny jmenované tradičně spojuje i lidový kroj – patří do oblasti kroje kopaničářského-hrozenkovského. Téměř vždy se ke Kopanicím přiřazuje i Lopeník, z důvodu rozptýleného kopaničářského osídlení. Kopanice patří do Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V kraji se udržují tradiční řemesla a folklór, dochovalo se mnoho ukázek lidové architektury. Jméno Kopanice dostaly podle toho, že těžko přístupná políčka bylo možné obdělávat jen kopáním motykou, klíčový pro přežití byl chov skotu a ovcí převážně výpasem.

Ve Starém Hrozenkově se každoročně koná folklórní přehlídka Kopaničářské slavnosti. V červnu probíhá festival dechových hudeb a začátkem září se konají tradiční dožínky s krojovaným průvodem a hody spojené s prodejem tradičních kopaničářských výrobků. Někdy se označení Kopanice používá i pro obce Březová a Strání z důvodu tamního kopaničářského nářečí a dalších kulturních prvků.

Hrozenkovské Kopanice byly výrazněji osídleny v historicky nedávné době. Nejstarší obcí je Starý Hrozenkov, který byl založen již ve středověku. Až teprve ve druhé polovině 18. století dochází k tzv. kopaničářské kolonizaci. V té době přicházejí z Uher první osadníci, kteří osídlují okolní kopcovitou krajinu. Jednalo se především o Slováky. Část z nich byli zběhlí bezzemci a také kočovní pastevci. Tehdy vznikají Vápenice, Žítková, Vyškovec a Lopeník. Nejedná se o obvyklé obce, ale víceméně o shluk samot a osad. Usedlosti jsou zde od sebe vzdáleny nezřídka několik stovek metrů i několik kilometrů.

„Pravé“ Kopanice zahrnují pouze obce Vápenice, Žítkovou a Vyškovec, které byly v minulosti součástí Starého Hrozenkova, dále Lopeník dříve patřící Březové. Avšak obyvatelé slováckého Dolňácka nazývali termínem Kopaničáři všechny své sousedy, mluvící uherskou slovenštinou, ale žijící na moravském území. Název Kopanice tak zahrnoval území včetně Strání a Horňácka. Kopaničářské nářečí je velmi blízké slovenštině. Kopaničáři se stýkali více s uherskými Slováky než s Moravany. Za účelem obchodu navštěvovali spíše slovenská města než města moravská. Hrozenkovjané měli svou spádovostí blízko do Trenčína a Straňané do Nového Mesta. Navíc Hrozenkovsko v minulosti osídlili přistěhovalci z Uherv. Kopaničáři se od obyvatel ostatních částí Slovácka lišili nejen nářečím, ale i smýšlením.

Situace ve vývoji počtu obyvatel a počtu domů v obcích modelového území jednoznačně dokumentuje relativní stabilitu populační velikosti Starého Hrozenkova. Pouze rok 1990 byl výjimkou, poté se počet obyvatel zase stabilizoval nad 900 obyvatel. Proti tomu spádové obce v horších přírodních podmínkách a také periferní poloze charakterizuje velmi výrazný pokles počtu obyvatel až na úroveň zhruba jedné pětiny proti stavu v letech 1950, 1900 a 1869. Takový vývoj dokumentuje relativně pozdní modernizaci obcí Vyškovec a Žitková, stav Vápenice je poněkud lepší, tam jde o pokles v uvedených letech zhruba na polovinu. V současné době bitvy o očkování je Vyškovec obcí s nejmenším podílem očkovaných obyvatel. I to dokumentuje konzervativnost zdejších obyvatel a lpění na starých zkušenostech lidových léčitelů.

Původní krajina typického kopaničářského hospodaření Bílých Karpat prošla změnou především po roce 1945 spojenou s kolektivizací a vznikem velkých zemědělských podniků. Nedošlo však k takovým změnám její struktury jako v jiných regionech zejména z důvodu struktury osídlení a také relativně horší kvality zemědělského půdního fondu. Po roce 1990 lze pak pozorovat návrat k využití krajiny takovému, jako tomu bylo předtím po staletí. Ve sledovaném územím (oproti jádrovému území z metodologických důvodů rozšířené o velmi podobné navazující katastry Bánov, Komňa a Suchá Loz) jsou čtyři větší zemědělské podniky. Dále pak zde působí menší zemědělci a tradici má kovozemědělství, když dojížďka za směřuje především do Uherského Brodu a částečně i na Slovensko (před rokem 1993 daleko intenzivnější). Posílen byl i cestovní ruch a také další služby a drobný průmysl. Hospodářská struktura je dosti roztříštěná a v celém sledovaném území působí pouze 15 subjektů s více než 10 zaměstnanci. Ze 4 zemědělských z toho pouze jeden subjekt přímo v jádrovém území (ZD Starý Hrozenkov, další 3 podniky působí v Komni, Suché Lozi a Bánově). Dále je významné zastoupení strojního průmyslu a zpracování kovů (3 subjekty, největším zaměstnavatelem je Altech z Bánova s téměř 250 pracovníky) a stavebnictví (také 3 subjekty). Dále je zastoupený potravinářský průmysl (výroba destilátů) a zpracování dřeva, zde je více subjektů, ale nedosahují většinou počtu deseti zaměstnanců.

Perifernost analyzovaného území vykazuje jak vývoj obyvatelstva v posledních 150 letech, ale i řada dalších znaků (způsob tradičního života a hospodaření, špatná dopravní dostupnost – mimo Starého Hrozenkova – intenzivní vystěhovalectví mladých a vzdělanějších obyvatel apod. Tyto faktory ovlivnily především v posledním čtvrtstoletí velkou proměnu funkcí sledovaných sídel a s dopadem na využívání krajiny. Mnoho chalup s dřívějším individuálním hospodařením po smrti hospodáře či jejich vystěhování se staly rekreačními objekty dědiců resp. byly zrekonstruovány na pronajímané objekty zájemcům o rekreační využití. Tento vývoj poznamenal také způsob využívání krajiny ve vyšších polohách (mimo. Starého Hrozenkova), kdy se přestala využívat, zvýšil se podíl nové divočiny na opuštěných pozemcích a došlo místy ke kontrastu mezi parcelami dosud tradičně využívanými a parcelami bez zemědělského využití. V území se zvýšil podíl rekreační funkce na úkor funkcí produkčních, v současnosti se některé objekty rekreačně využívají jak v zimním, tak v letním období. Potenciál krajiny pro rekreační funkce není ani zdaleka využit, je nutné počítat s jeho rozvojem (investice, propagace aj.). Lze počítat i s tím, že rekreační využití území v budoucnu bude těžit jak z přírodního prostředí, tak z některých tradičních objektů, které je proto nutné chránit a propagovat.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.

Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.