Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Historie luk je velmi podobná jiným podhorským oblastem, značná část vznikla na opuštěné orné půdě (mapa 1). Oproti obvyklému schématu je však nápadné, že tyto porosty byly mapovateli většinou hodnoceny jako kvalitní (graf 1) a na bývalých polích hojně vznikly i oligotrofní porosty jako jsou smilkové trávníky (T2.3) nebo acidofilní trávníky mělkých půd (T5.5, tab. 1). Příčinou je nejspíše delší vývoj zdejších trávníků (zánik orné půdy proběhl nejspíše nedlouho po založení voj. újezdu) v porovnání s obvyklou situací v podhorských oblastech (zánik orné půdy v 90. letech 20. stol.). Orná půda zde také zanikla ještě před masivním nasazením umělých hnojiv a nedošlo tak k eutrofizaci půd. A nakonec některým biotopů mohlo výrazně prospět narušování půdního povrchu vojenskou technikou (to se týká zejména acidofilních trávníků mělkých půd). Pozoruhodné je též, že některé luční biotopy vznikly odlesněním, to je zřetelně důsledek rozšiřování vojenských cvičišť (mapa 1).
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
T1.1 |
1.3% |
23.5% |
72.8% |
0.0% |
2.4% |
65223.2 |
T1.5 |
22.8% |
57.4% |
19.1% |
0.0% |
0.6% |
79088.6 |
T1.6 |
15.3% |
43.1% |
39.2% |
0.1% |
2.3% |
73552.4 |
T1.9 |
5.8% |
48.8% |
44.2% |
0.0% |
1.2% |
189980.1 |
T2.3 |
3.3% |
24.4% |
69.6% |
0.0% |
2.7% |
246393.2 |
T5.5 |
0.0% |
37.2% |
62.8% |
0.0% |
0.0% |
3698.5 |
podíl na celkové rozloze |
7.5% |
37.5% |
53.1% |
0.0% |
1.9% |
657936 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesní biotopy jsou téměř z poloviny na bývalém bezlesí (mapa 2, graf 2). Jako v jiných územích mezi takto vzniklými lesy dominují jasanovo-olšové luhy (L2.2, tab. 2) a dubohabřiny (L3.1, tab.2). Naopak bučiny a suťové lesy jsou kontinuální.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
zahrady |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
L2.2 |
20.5% |
55.7% |
20.5% |
1.5% |
0.0% |
1.8% |
438390.1 |
L3.1 |
0.0% |
57.0% |
29.3% |
0.0% |
0.0% |
13.6% |
13447.9 |
L4 |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
30326.6 |
L5.1 |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
172833.4 |
L5.4 |
89.1% |
10.9% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
137016.9 |
podíl na celkové rozloze |
52.4% |
33.7% |
11.8% |
0.8% |
0.0% |
1.2% |
792014.9 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Stránky se připravují.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Vojenský újezd Libavá
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
Přírodní geomorfologická struktura krajiny – zvlněný pahorkatinný až vrchovinný reliéf |
zásadní, určující |
Struktura využití krajiny – hrubší mozaika větších lesních ploch a vojensky využívaného sekundárního bezlesí |
zásadní, určující |
Značná lesnatost území – převážně větší lesní celky smrkových lesů postižených suchem a kůrovcovou kalamitou |
zásadní, určující |
Vysoký podíl modřínu a dalších světlomilných pionýrských dřevin - břízy, vrby jívy, osiky a mladších keřových porostů |
významná |
Nelesní plochy sekundárního bezlesí zatravněné nebo zarůstající náletovými dřevinami |
zásadní, určující |
Údolní nivy potoků zarostlé divočinou vrbových houštin, křovin a mokřadních olšin |
významná |
Neupravená přirozená koryta potoků |
doplňující |
Mechanicky narušované plochy opakovaně zbavené vegetace pojezdy těžké techniky a dopady granátů na střelnicích |
zásadní, určující |
Město Libavá jako centrum vojenského újezdu s typickou zástavbou vojenských baráků |
zásadní, určující |
Mohutný uzavřený kostel Povýšení sv. Kříže v Libavé |
doplňující |
Větrný mlýn v Libavé |
doplňující |
Sporadické zbytky paměti staré kulturní krajiny – torza hřbitovů, pomníčky, kříže |
doplňující |
Poutní místo Stará Voda se zachovaným kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího a nedalekou kaplí sv. Anny nad Královskou studánkou |
významná |