Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Zaniklá krajina (pod)horského zemědělství na České Sibiři

Modelové území se rozkládá na jižním svahu Javoří skály (723 m n. m.) a leží asi 5 km jižně od menšího dvojměstí Sedlec–Prčice. Toto území je ovlivněno „Čertovým břemenem“ jež výrazně vystupuje v krajině jako zalesněný hřbet, který je součástí Vlašimské pahorkatiny. Poloha modelového území je výrazně periferní, rozkládá se na pomezí dlouhodobě stabilní krajské hranice mezi Středočeským a Jihočeským krajem a v poměrně vysoké nadmořské výšce. To byl také jeden z důvodů poměrně pozdního osídlení a zemědělského využití většiny modelového území. Postupně upadající zemědělství samozásobitelského charakteru bylo po roce 1948 transformováno do JZD a po roce 1990 restituováno nazpět potomkům původních majitelů. Perifernost polohy se projevuje jednak ve velmi malém počtu trvale bydlících, převážně starých obyvatel a také tím, že opuštěné domy byly po druhé světové válce upravovány na rekreační chalupy. V tomto přírodně velmi zajímavém území je tak vysoký podíl rekreačních objektů na celkovém počtu zdejších staveb. Hospodářská atraktivita modelového území spočívá v málo narušeném přírodním prostředí využívaném k letní i zimní turistice (pěší, cyklistické, lyžařské), a také ve využití na golfového hřiště a sjezdovky se dvěma vleky hojně využívané obyvateli Prahy a dalších bližších center. Modelové území je složeno z následujících sídel: Ounuz, Cunkov, Javoří.

Ounuz je místní částí obce Jistebnice vzdálené asi 6 km na sever od Jistebnice V tomto sídle písemně doloženém již v roce 1547 se zachovanými malebnými dřevěnými domy s doškovými střechami bydlí trvale jen asi 7 obyvatel. Sídlo je od roku 1956 vesnickou památkovou zónou. Čtyři objekty jsou památkově chráněné a posloužily v minulosti k natáčení několika filmů.

Také sídlo Cunkov (v minulosti Žunkov) je prvně připomínán v roce 1547 jako součást Jetřichovického panství. Dnes je součástí obce Jistebnice (vzdálené asi 5 km jižně). Perifernost polohy se promítla do několikrát změněné příslušnosti k jednotlivým panstvím, resp. obecním úřadům. Podobně jako Ounuz mělo i toto sídlo maximální počet obyvatel do roku 1880. Dnes zde žije méně než 10 obyvatel trvale, což je asi 10 % stavu z roku 1869. Sídlo má několik zachovalých lidových stavení z přelomu 19. a 20. století. Kromě toho v obci nachází malá kaple a v zázemí několik cenných křížů.

Také třetí sídlo modelového území asi kilometr vzdálené Javoří je administrativní součástí Jistebnice. Podobně jako Cunkov i Javoří charakterizuje poloha v poměrně vysoké nadmořské výšce (650 m n. m.). Zřejmě z důvodu větší blízkosti Jistebnice je pokles počtu obyvatel ve srovnání s předchozími sídly méně výrazný. Dnes zde žije asi 8 trvale bydlících obyvatel, což představuje necelých 30 % stavu v roce 1869.

Celkově lze území charakterizovat jako krajinu zemědělskou až postzemědělskou, hlavním využitím je totiž, vedle zemědělství, cestovní ruch v letním i zimním období a chalupaření. Obojímu nahrává krásné přírodní prostředí a k jihozápadu orientované svahy ukončené na hřebeni Čertova břemene lesními plochami, stejně jako lyžařský areál na severní straně hřebene a golfové hřiště v Alenině Lhotě.

Území v oblasti nejvyšších poloh Středočeské pahorkatiny Javorové skály (724 m n. m ) označované jako Česká Sibiř na rozhraní Středočeského a Jihočeského kraje. Území leží v periferní oblasti s malou hustotou zalidnění, s většinou malých sídel. Je zde s vysoká lesnatost a převládá extenzivní zemědělství s převahou pastevectví. Do analýzy ekonomických subjektů byla z metodických důvodů zařazena celá území obcí Jistebnice a Nechvalice. V zájmovém území je pouze 6 ekonomických subjektů s více než 10 zaměstnanci (2 strojírenské firmy, 1 dřevozpracující podnik, 2 zemědělské subjekty a 1 velkoobchod). Největším zaměstnavatelem je FARMTEC v Jistebnici, který vyrábí potřeby pro zemědělství. Z metodických důvodů nebyl do analýzy zařazen Golf resort Čertovo břemeno. Ten reprezentuje rozšiřující se segment cestovního ruchu, který je v širším území zastoupen zejména lyžařským a volnočasovým resortem Monínec s jedinou lanovou dráhou ve Středočeském kraji. Tyto aktivity spolu s agroturistikou (přímo v Cunkově je odchovna plemenných bizoních býků) mění výrazně obraz krajiny, jehož součásti je přírodní park Jistebnicko.

Modelové území Jistebnicko je silně ovlivněno periferní polohou jak na úrovni krajské (Praha, Plzeň, České Budějovice), tak v úrovni center nižšího řádu (Benešov, Votice, Tábor, Sedlčany). Struktury obyvatel jsou dlouhodobě nepříznivé a je velmi nepravděpodobné, že by se v území podařilo lokalizovat větší investici, která by nepříznivý trend vývoje změnila. Území má podle našeho názoru šanci pouze v posilování atraktivity cestovního ruchu, ovšem při zachování cenných krajinářských a stavebně kulturních hodnot krajiny. Pomoci by měla i podpora malým zemědělským farmářům, případně podpora základní obslužnosti v území. To by mohlo, kromě jiného i díky poloze, zajistit dlouhodobou trajektorii udržitelnosti hospodářského využití území s dopadem na relativní stabilizaci zbylého venkovského obyvatelstva.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. V případě Českého krasu musel být z metodických důvodů zařazeno celé území Berouna a nikoli jen jeho část v jádrovém území. U Liberecka se tento problém nemusel řešit, protože údaje za statutární města jsou k dispozici po jednotlivých obvodech. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Celkem se nachází v rámci 10 modelových území přes 350 ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky. Do dalšího zpracování jich podle výše vymezených kritérií bylo vybráno celkem 215.

Výstupem za každé území s výjimkou Vírska a Českého lesa (žádný významný zaměstnavatel se sídlem v zájmovém území) jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední odstavec textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.