Současný krajinný ráz Českého krasu

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá pastevní krajina v Českém krasu

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Vysoká přírodní hodnota krajinného rázu na území katastrů obcí Srbsko a Hostim je určená členitým reliéfem krasové pahorkatiny až vrchoviny s četnými skalními výchozy vápenců, dále lesními a lesostepními porosty s pestrou druhovou skladbou včetně řady chráněných a ohrožených druhů rostlin. Významným přírodním prvkem krajinného rázu jsou zaříznutá kaňonovitá údolí Berounky a jejího přítoku Loděnice. Lesy jsou převážně listnaté, druhově bohaté (dub, habr, lípa, javor, jilm, místy buk). Zejména v severní a východní části zájmového území na východ od kaňonu Loděnice dominují rozsáhlé listnaté lesy národní přírodní rezervace Karlštejn.  Na vápencových skalách a kuestách je místy vysázená borovice černá, která, ač nepůvodní, se již také stala charakteristickým rysem současné krajiny Českého krasu. Lesostepní porosty udržované extenzivní pastvou nebo vyřezáváním křovin se vyskytují nejvíce na suchých svazích jižní orientace nad Berounkou.

Nedílnou součástí krajinného rázu jsou antropogenní tvary reliéfu vzniklé těžbou vápenců – menší i velké opuštěné vápencové lomy se svislými lomovými stěnami – největší je lom Alkazar na levém břehu Berounky nad Srbskem. Obnažené bílé vápencové lomové stěny zvyšují množství skalních výchozů a dotvářejí charakteristický krajinný ráz řešeného území. Mnohé z nich jsou využívané jako horolezci jako lezecké stěny. V lomových stěnách byly často odkryty také krasové jeskyně.

Část rovinatějšího terénu západně od Hostimi při silnici do Berouna má dosud ráz zemědělské polní krajiny a využívá se jako orná půda. Celkový rozsah orné půdy proti lesům je však malý. Součástí krajinného rázu je také vodní tok Berounky, která je zde na české poměry již poměrně velkou řekou, a přirozený, neregulovaný tok říčky Loděnice, protékající v úzkém zarostlém a zastíněném vápencovém kaňonu. Na malém Bubovickém potoku, který v suchých obdobích vysychá, se na travertinových kaskádách vytvořily známé Bubovické vodopády.

Krajinný ráz údolí Berounky dotváří frekventovaná elektrifikovaná železniční trať, která zajišťuje hlavní železniční spojení z Prahy na západ – do Plzně a dál do Německa (München, Nürnberg) a západní Evropy (Zürich, Paris). Rozvolněná zástavba vesnice Hostim má do značné míry zachovaný rustikální charakter s dochovaným mlýnem a původními zemědělskými usedlostmi, které jsou dnes často využité jako rekreační chalupy. Větší Srbsko stísněné v údolí Berounky je více exponované a na první pohled více poznamenané rekreačním a turistickým tlakem na využití území (četné penziony, letní restaurace). Zajímavostí je několik betonových bunkrů na břehu Berounky, ale i na vyhlídce nad obcí, zbudovaných na tzv. Pražské čáře jako součást opevnění Prahy.

Rekreační charakter krajiny Českého krasu kromě ubytovacích a stravovacích zařízení dokresluje hustá a frekventovaná síť značených turistických cest pro pěší i cykloturisty, cyklistická stezka údolím Berounky, horolezecké stěny v opuštěných lomech (lezecký park Alkazar), naučné stezky a početné informační tabule.