Jádrové území		Širší území

Zaniklá krajina intenzivního zemědělství v chmelařské oblasti Podbořanska

V krajině ležící v periferní oblasti širšího západočeského pohraničí sledujeme proměny a částečné zanikání dříve intenzivně využívané zemědělské krajiny. Specifickým rysem zdejší oblasti je pěstování chmele a ovocnářství. Chmelnice i ovocné sady byly v minulosti mnohem rozšířenější než dnes. Území bylo součástí Sudet, po Mnichovu 1938 bylo připojené k Německé říši, po roce 1945 bylo odtud odsunuté německé obyvatelstvo.

Periferní rysy tohoto území a jeho nedávná historie (odsun německého obyvatelstva) se dobře odrážejí ve vzhledu sídel. Je na nich patrná odlišná architektura obytných budov (statků) i hospodářských budov, množství zpustlých nebo rozpadajících se objektů v sídlech i v krajině, opuštěné a rozpadající se německé hroby. Charakteristickým rysem krajinného rázu jsou dosud konstrukce chmelnic a vysoké budovy sušáren chmele, z nichž mnohé jsou ovšem opuštěné a rozpadají se.

Postupný zánik intenzivně využívané zemědělské krajiny se datuje do 2. poloviny 20. století. Využívání krajiny je nyní výrazně polarizované v závislosti na členitosti reliéfu. Na rovinách především v západní části jádrového území (západně od obcí Blšany a Siřem směrem na Podbořany) se rozkládají jednotvárné lány orné půdy. V členitém reliéfu povodí Černockého potoka východně od Blšan na svažitých pozemcích došlo k opuštění zemědělského obdělávání a částečnému zalesnění. Zanikly některé ovocné sady a na jejich místech na svazích stejně jako v erozních stržích se rozšířily křovinaté porosty nové divočiny. Některé svažité pozemky v údolí a v povodí Černockého potoka byly zatravněny a jsou v současnosti využité jako pastviny ovcí a skotu. Pastva zvířat je charakteristickým rysem extenzifikace využívání krajiny. Přispívá k její ekologické stabilizaci a mění krajinný ráz.