podboransko

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky

Tomáš Janík, Jaroslav Vojta

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Dále byla provedena interpretace změny vegetace ve vybraných biotopech.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití území“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód (viz tab. 1). V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Tabulka 1: Třídy krajinného pokryvu a jejich kódy

 Krajinný pokryv

 Legenda 

 Zastavěné plochy

1

 Vodní plochy

2

 Lesní plochy

3

 Orná půda

4

 Trvalý travní porost 

5

 Trvalé kultury

6

 Opuštěná půda

7

 Ostatní plochy

8

Výsledky

Tradiční zemědělská oblast periferního umístění vykazuje především kontinuitu orné půdy, ta zůstala po celé sledované období zachována na 4,3 km2 z celkových 10,4 km2, které má jádrové území. Za sledované období byla dominantním procesem extenzifikace, při které docházelo ke změně z orné půdy na trvalé kultury (1,1 km2), na lesní plochy (0,7 km2) a na trvalý travní porost (0,4 km2). I trvalý travní porost se proměnil na části své rozlohy v méně intenzivně využívané lesní plochy (0,9 km2).

Na druhou stranu docházelo i k přírůstku orné půdy na bývalých plochách lesa (0,4 km2) a trvalých travních porostů (0,3 km2).

Přes úbytek orné půdy je její podíl v území stále vysoko nad republikovým průměrem. Podobně výrazně vyšší než republikový průměr je podíl trvalých kultur, které v oblasti reprezentují tradiční pěstování chmele a také ovocné sady. Příhodná místa jsou tedy nadále zemědělský využívána, naopak těžko obdělávatelné polohy, např. kvůli sklonitosti byly opuštěny a zarůstají lesem.

Podbořansko

  Tabulka 2: Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností s rozlohou nad 0,2 km2. 

 LCF

 rozloha (km2

 rozloha (% území) 

 rozloha (% LCF) 

 z orné půdy na trvalé kultury

1,07

10,29

22,51

 z trvalého travního porostu na lesní plochy 

0,94

8,98

19,65

 z orné půdy na lesní plochy

0,70

6,73

14,72

 z orné půdy na trvalý travní porost

0,44

4,24

9,29

 z lesních ploch na ornou půdu

0,37

3,58

7,83

 z trvalého travního porostu na ornou půdu

0,29

2,81

6,14

 z orné půdy na ostatní

0,21

1,98

4,32

Literatura