Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Podbořansko

Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Podbořansko

Výsledky

Ze symboliky znaků obcí v zájmovém území Podbořanska je na první pohled zřejmé, že se jedná o region významný produkcí chmele. Odkaz k této plodině má ve svém znaku 16 z 34 obcí, které v zájmovém území znak mají. Chmel je symbolizován v drtivé většině figurou chmelové větvičky s lístky a šišticemi, případně pouze figurou šištice (např. znak obce Deštnice). Ve znaku obce Janov je chmel symbolizován zelenou tinkturou, ve znaku obce Nesuchyně zlatou tinkturou, která vypovídá o tom, že je pro oblast chmel „zeleným zlatem“. Na Podbořansku se objevují i další symboly odkazující k zemědělství – např. figura obilného klasu (Čeradice, Libořice), figura obilného snopu (Hořovičky), zelenou tinkturou s figurami květů je zemědělský ráz obce znázorněn ve znaku Holešova, figura radlice odkazuje zároveň k názvu obce ve znaku Oráčova, ve Chbanech je typické ovocnářství symbolizováno figurou jablka, ve znaku obce Kněževes je na zemědělskou tradici odkázáno netradičně figurami sedláka a selky.

Ze symbolů odkazujících k vodním tokům, plochám a zdrojům je v symbolice patrný odkaz k řece Blšance (ve znaku obce Holedeč vlnitým břevnem, ve znaku obce Očihov je symbolizována modrou
tinkturou a zlatým kůlem – „zlatý potok“). Ve znaku obce Libočany je modrou vlnitou patou znázorněna řeka Ohře. Zajímavým regionálním symbolem je odkaz na velký podzemní vodojem, který zásobuje pitnou vodou město Žatec a další okolní obce. Je symbolizovaný modrou tinkturou v obci Čeradice, pod jejímž katastrem se rozkládá.

Několik obcí v regionu odkazuje ke své poloze. Ve znaku obce Hořesedly zobrazený vrch symbolizuje polohu nad Doupovskými vrchy, které jsou podobně znázorněny i ve znaku obce Hořovičky. Znak obce Pšovlky zajímavě odkazuje ke kopcovitému a zároveň lesnatému okolí obce figurami jehličnatých stromů, tak i skrze figuru vlka, který se tu údajně v minulosti lovil.

Ojediněle je v rámci znaků obcí v zájmovém území Podbořansko symbolizováno hornictví. To je znázorněno černou tečkou uprostřed znaku obce Janov, ve znaku Veliká Ves je hornickými kladívky symbolizován nedaleký hnědouhelný důl. Ve znaku Kolešova navíc stříbrné hroty odkazují k těžbě žuly.

V symbolice obcí v rámci regionu se objevují také odkazy k místním paleontologickým nalezištím. Ve znaku Kounova symbolizují stříbrné kameny naleziště megalitů. Ty se nacházejí v Přírodní památce Džbán, která je v tomto znaku také znázorněn (zelenou tinkturou). Ve znaku obce Tuchořice černo-stříbrná krokev symbolizuje travertinovou kupu, která je také paleontologickým nalezištěm.

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Podbořansko obecní znak 89,5 % obcí (34 z 38 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).