Podbořansko: Místa paměti a paměťové instituce

podboransko

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

  1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
  • se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
  • nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
  1. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 
  • instituce lokálního významu;
  • instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

 

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Podbořansko

mista pameti Podbořansko2 zmenseno

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Lokalita

Název expozice

Webové stránky muzea / expozice

Podbořany

Městské muzeum Podbořany

https://muzeum-podborany.webnode.cz

Louny

Oblastní muzeum Louny

http://www.muzeumlouny.cz 

Žatec

1. Regionální muzeum K.  A. Poláka v Žatci

http://www.muzeumzatec.cz 

2. Chmelařské muzeum Žatec

http://www.chmelarskemuzeum.cz 

 

Výsledky

Zájmové území Podbořansko je bohaté na regionální a oblastní paměťové instituce. Proměnám zemědělské krajiny tohoto území se přímo či nepřímo věnují čtyři z nich. Městské muzeum Podbořany shrnuje minulost Podbořanska v několika expozicích. Obsahují geologické a paleontologické výstavy, přírodní zajímavosti nebo expozice seznamující s osudy tzv. volyňských Čechů odešlých v druhé polovině 19. století z českých zemí do carského Ruska s vidinou prosperity a obsazení nové zemědělské půdy.

Podbořansko totiž bylo jednou z oblastí Československa, kde se po konci druhé světové války ve větším počtu usazovali navrátivší reemigranti z řad volyňských Čechů. Geologicky a přírodovědně laděné expozice nabízí návštěvníkům také Městské muzeum Louny. Stálé expozice jsou doplňovány menšími výstavami drobných lidových řemesel z oblasti Lounska. V centru zájmového území ve městě Žatci se pak nacházejí dvě muzea. Zemědělský ráz krajiny širší oblasti Žatecka reprezentuje především Chmelařské muzeum, které zachycuje vývoj chmelařství od raného středověku do dneška. Jedná se o největší expozici tohoto druhu na světě věnující se tomuto specifickému odvětví zemědělské činnosti.

Chmelařství totiž významně nejen utvářelo ráz místní krajiny, ale také bylo a je významným zdrojem příjmů místních zemědělců. Expozice v chmelařském muzeu přináší informace nejen o pěstování chmelu a vaření piva, ale také o historických strojích a prostředcích, které při těchto činnostech využívány. Druhé žatecké muzeum, Regionální muzeum K. A. Poláka, reprezentuje charakter oblasti Žatecka jako celku – nejen v expozicích věnovaných historickému a urbanistickému vývoji, lidovým řemeslům, ale i v obrazových dokumentacích (fotografiích, obrazech a pohlednicích) zaniklých staveb.

Archivní dokumenty pro zájmové území Podbořansko je možné najít například ve Státním okresním archivu v Lounech.

Použitá literatura a zdroje