Postmontánní krajina Karviné

Charakteristika krajinného rázu | Postmontánní krajina Karviné

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Karviná a její okolí může sloužit jako učebnicový příklad území, které opakovaně prodělalo velmi rychlé a dramatické změny ve využití, v celkové krajinné struktuře a v krajinných funkcích spojené nejprve s bouřlivým rozvojem těžby černého uhlí a posléze s útlumem a ukončením těžby. Velmi rychle se měnil také celkový krajinný ráz území. Běžná venkovská zemědělská krajina se ve 2. polovině 19. století proměnila v hornickou těžební krajinu typickou pro Ostravsko s konstrukcemi těžních věží a dalších těžebních objektů kolem hlubinných dolů, haldami, hornických koloniemi, železničními vlečkami atd.

Tento vývoj pokračoval i ve 20. století. Za socialismu pak těžbě uhlí ustoupila a byla zbourána celá stará Karviná. Místo ní vzniklo velkoryse koncipované nové socialistické město s panelovými sídlišti, v nichž se i nyní soustřeďuje současné osídlení.

Jádrové území Karviná - Doly se nachází na území původní, staré Karviné, a jeho administrativní název jednoznačně vystihuje, že právě na něm se soustředila intenzivní těžba černého uhlí. Z původní Karviné zůstal stát jedině menší kostel svatého Petra z Alkantary, který vlivem poddolování poklesl a vychýlil se téměř o 7 stupňů ze svislé osy. Jeho dnešní šikmá stavba se stala mementem zániku a symbolem staré Karviné. V blízkosti kostela zůstal zachován ještě rozsáhlý hřbitov, na němž je pohřbena také řada obětí důlních neštěstí v karvinských dolech.