Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Šumava – zaniklá krajina horského zemědělství

Šumava byla ve středověku výraznou přírodní bariérou mezi Čechami a Bavorskem / Habsburskou monarchií a jednoznačně periferní oblastí. Osídlení bylo až do 17. století spíše ve formě rozptýlených malých osad, kde přežití obyvatel silně ovlivňovaly tvrdé přírodní podmínky. Od 18. století byli majiteli území (Schwarzenbergové) přiváděni z bavorské a rakouské strany do rozsáhlých pralesů noví osadníci, kteří osidlovali vhodné polohy, káceli les a na bezlesí orali a pásli dobytek. Mnozí se živili sklářstvím, těžbou dřeva ale nutnost zajistit si živobytí vedla i v nepříznivých podmínkách ke specifickému horskému zemědělství. Narůstající spotřeba dřeva (na výstavbu, otop i další účely) vedla na přelomu 18. a 19. století k výstavbě plavebních kanálů (Schwarzenberský, Tetovsko-Vchynický) umožňujících dopravu dřeva po řekách do Vltavy a Prahy, či přítoky a Dunajem až do Vídně. Původní prales byl intenzivně těžen a na jeho místě vysazována monokultura smrku.

Prášily mají více než tří set letou historii, byly založeny při sklárně, později produkující zrcadlové sklo a také manufaktura na kvalitní ruční papír obec pomáhaly živit. Před druhou světovou válkou zde žilo asi 1 000 obyvatel jak německé, tak české národnosti v podstatě v bezkonfliktním soužití a s velmi významným turistickým ruchem. Na území dnešního obecního úřadu se v minulosti nacházelo 12 malých horských sídel dnes zaniklých. Jedním z nejvýše položených sídel byla osada Gsenget, kde se dodnes nacházejí zbytky někdejšího zemědělsky vyžívaného bezlesí v nadmořské výšce přes 1 000 m. Prášily jsou centrem modelového území a rozlohou jednou z největších venkovských obcí Česka, třebaže zde žije dnes méně než 200 obyvatel. Odsun českých Němců po roce 1945 a zřízení vojenského újezdu Dobrá voda (únor 1952 – území od silnice Hartmanice – Železná ruda až po státní hranici) vedlo k dlouhodobé izolaci a devastaci území. Zanikly celé osady, kostely, kaple, většinu z nich řízeně zlikvidovala pohraniční vojska ministerstva vnitra, zbytek si vzala příroda nazpět.

Pozdní osídlení nejvyšších částí Šumavy vyvolalo poměrně značný tlak na počet obyvatel žijících v jednom domě. Ten byl v roce 1869 prakticky v celém zázemí 6–12 obyvatel na jeden dům. Poté díky odsunu českých Němců a vytvoření železné opony nejen řada domů, ale dokonce i celých sídel zanikla. Přesto je tento ukazatel v současnosti nejméně třikrát nižší (1,6–3,4 obyv./dům) než v roce 1869. Obyvatelstvo v příhraničním pásmu po druhé světové válce prakticky nebylo, zemědělská půda většinou zanikla (výsadba lesa nebo sukcese) v oblastech dále od hranic se produkční schopnost zemědělské půdy hodnotila mezi 2,60 Kč/m² až výjimečně kolem 5 Kč/m² v nižších polohách hlouběji ve vnitrozemí. Lidnatost území byla v úrovni asi 20 obyv./km², pouze od hranic vzdálenější obce zázemí měly hustotu zalidnění kolem 40 obyv./km². Z hlediska zaměstnanosti ve většině obcí zázemí dominuje terciér (v příhraničním území 35 + až 50 + %. Poměrně vysoký je podíl osob zaměstnaných v priméru – to znamená v lesnictví a zemědělství, v příhraniční oblasti, i přes 16 %.

Intenzita změn využití krajiny v indexu změny byla nejvyšší mezi roky 1948 a 1990, kdy se v příhraničí pohybovala mezi 20–26. To znamená na téměř čtvrtině území došlo ke změně kategorie využití. Dále ve vnitrozemí byl index změny mezi různými lety vždy silně diferencovaný, mezi roky 1845–2010 byla jeho hodnota i přes 30. Takové změny jsou poněkud nečekané, zvláště když část území se stala součástí národního parku a CHKO, kde by takové změny především po roce 1990 měly být nevelké. (přesto na části území nad 10). Zřejmě to souvisí s vymezením zón 1. stupně ochrany, kdy existující kategorie byly automaticky přeřazeny do ostatních ploch.

Teprve od konce roku 1992 se Prášily opět staly jedním z klíčových center turistického ruchu Šumavy (pěší a cykloturistika, běžkaři, ochránci přírody aj.). Zásadní změny funkcí tohoto modelového území spočívaly v proměně obytně výrobní funkce (do roku 1945), na jednoznačnou funkci militární. Po roce 1990 se funkce opět změnila na obytnou, rekreační a vzhledem k poloze v národním parku Šumava přibyla i funkce environmentální. Podstatné je, že přežití českých Němců zajišťovala extenzivní živočišná produkce, která s jejich odchodem prakticky zanikla a jen pozvolna se v současnosti místně obnovuje. Jedním z dopadů jsou současné vysoké stavy lesní zvěře (především jeleni, srnci) které nahradily někdejší domácí zvířata ve využití trvalých travních porostů.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011