Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

České středohoří krajina zaniklého sadařství

České Středohoří bylo v minulosti významným producentem ovoce mírného pásma (jablka, hrušky, švestky aj.) čemuž zdejší přírodní podmínky (svažité pozemky, úrodné půdy) silně napomáhaly. Modelové území se rozkládá na plošině 330 m nad mořem a sklání se postupně stále příkřeji do hlubokého kaňonu Labe v oblasti nazývané Porta Bohemica. Na svazích obrácených k východu a jihovýchodu se rozkládaly sady malých pěstitelů. Dva malé vodní toky na přechodu z pláně na úrodných lávových proudech vzniklých půd vytvořily malé vodopády a peřeje, které jsou lokální turistickou atrakcí. Tradice pěstování ovoce byla založena vedle přírodních podmínek také na možnosti z oblasti vyvážet produkty po Labské vodní cestě jak do vnitrozemí Čech, tak i do blízkého Saska. V některých obcích labského údolí se sklizeň ovoce nakládala na podzim na lodě směřující do Hamburku a dalších oblastí západní Evropy. Ovocnářství s odchodem českých Němců po druhé světové válce postupně upadalo, neboť bylo velmi náročné na ruční práci a nebyla věnována dostatečná pozornost obnově sadů a potřebnému výzkumu a šíření nových odrůd ovoce. Dobré přírodní podmínky na labských svazích umožnily v minulosti i pěstování vína, které dnes přežilo jen na protějším břehu na katastru Velkých Žernosek.

Modelové území těží ze své polohy, z blízkosti a dobré dopravní dostupnosti do krajského města (poloha na nádraží na hlavní trati), stejně jako z autobusového napojení na Ústí nad Labem. To se projevilo v relativně stabilizovaném počtu obyvatel v posledních 60 letech, jakož i na výstavbě nových domů v Dolních Zálezlech i Dubici. Znamená to, že se sídla udržela sídla svojí velikostí, neboť představují vlastně suburbia krajského města.

Srovnáním kartogramů zobrazujících roky 1869 a 2011 podle počtu obyvatel připadajících na jeden dům je podstatné že nejvyšších hodnot dosahují v obou letech stejné obce – totiž ty, které se nacházejí v blízkosti Ústí nad Labem a dopravním koridoru podél Labe. Zároveň jsou nejvyšší hodnoty současné asi o 50 % nižší než v roce 1869. To odpovídá procesu urbanizace, který je pro zázemí atraktivního krajského města zvláště silný. Platí to i pro vlastní modelové území analyzovaných obcí. Poloha analyzovaného území má předpoklady pro poměrně vysokou vyjížďku za prací v širším zázemí podíl vyjíždějících se pohybuje od 33 do více než 40 % ekonomicky aktivních podle jednotlivých obcí.

Půdy, které se v širším zázemí nacházejí, jsou z hlediska úrodnosti velmi rozdílné – na jihu území jsou nejkvalitnější (přes 6,10 Kč/m²). V bezprostřední blízkosti Labe a (což charakterizuje i vlastní modelové území) je jejich produkční schopnost nejnižší (pod 3,70 Kč/m²). To i vzhledem ke svažitosti a dobré expozici bylo využito k zakládání sadů. Vzhledem k vysoké náročnosti na pracovní sílu a zahraniční konkurenci v produkci ovoce došlo k postupnému zániku tradice sadařství, jinak velmi zajímavého i z hlediska exportu až do 1. světové války. Dnes v území pracuje v priméru 1–7 % ekonomicky aktivních, v sekundéru je jihozápadní část modelového zázemí charakteristická vyššími hodnotami 10–40 %. Terciér zaměstnává 20–50 %, vyšší je tento podíl na pravé straně od toku Labe v širším zázemí modelového území.

Index změny charakterizující intenzitu tlaku společnosti na kategorie ploch blízké přírodě se v letech 1869–2010 v celé severní polovině zázemí pohybuje nad 29, přičemž zcela zásadní podíl na těchto změnách mělo období 1948–1990. To bylo jistě zásadně ovlivněno rozvojem průmyslu a nabídkou bytů dostupných v blízkém krajském městě a jeho nejbližším zázemí, což ovlivnilo odchod obyvatel ze sledovaného území a pokles intenzity zemědělského využití krajiny.

Index změny v této krajině mezi roky 1845–2010 dosahuje hodnot mezi 20–40, což je zhruba mírně nad průměrem Česka. Největší změny proběhly mezi roky 1948 a 1990 (hodnota indexu 10–25), za poslední dvacetiletí byl pak index změny kolem 2. Dlouhodobé změny rozlohy orné půdy se pohybovaly proti roku 1845 v intervalu +-15 %. Výrazně ubylo trvalých travních porostů, v úrodné krajině bylo efektivnější krmiva vyprodukovat na orné půdě. Vzhledem k tomu, že modelové území zaujímá polohu na samém okraji jádrové oblasti je nárůst zastavěných ploch o 100–150 % poněkud překvapivý. Zřejmě jde o výstavbu nových objektů zemědělské velkovýroby postavených po roce 1960 a také o nárůst počtu domů a rekreačních objektů.

Modelová oblast ležící v údolí řeky Labe v blízkosti Ústí nad Labem prošla řadou proměn. Ekonomická aktivita je poměrně nízká, což svědčí o tom, že převažuje vyjížďka za prací zejména do Ústí nad Labem a že došlo k dekoncentraci zemědělské výroby. Z pouhých 3 ekonomických subjektů s více jak 10 zaměstnanci se 2 věnují stavebnictví (resp. kombinaci stavebnictví a strojírenství) a 1 potravinářskému průmyslu.

Někdejší funkce modelového území byly poměrně dlouhodobě orientovány na bydlení a zemědělství se zaměřením na ovocnářství. Odsunem českých Němců a posílením industrializace blízkého krajského centra a těžebních oblastí, se posílila obytná funkce území spojená s velkou vyjížďkou do zaměstnání. Po restitucích a proměně JZD na zemědělská družstva vlastníků se předpokládalo posilnění někdejší funkce, k čemuž došlo je omezeně, neboť ovocnářství vyžadovalo vysoké investice a hodně ruční práce. Je tedy otázkou, zda se podaří obnovit dřívější ovocnářství, či zda bude území stále výrazněji záviset na prosperitě blízkého krajského města, případně i posílení rekreačních funkcí v jeho zázemí.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).