Boletice Klet

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Červený Hrádek – zaniklá šlechtická krajina

Krajina modelového území má velmi dlouhou historii s počátky ve 13. století, kdy na místě někdejší strážní věže vznikl hrádek. Ve třicetiletých válkách byl hrádek opakovaně atakován a pustošen, v 17. století byl starší objekt po několika požárech stržen a přestavěn na renesanční zámek. Jeho pozdější majitel na zámku připravil setkání lorda Runcimana se zástupci českých Němců v době snah o odtržení pohraničí a jeho přičlenění k německé říši. Po válce se stal zámek majetkem státu, byla v něm umístěna rehabilitační oddělení nemocnice, učňovská škola a podobně. V roce 1963 připadl městu Jirkovu a pozvolna započaly opravy a úpravy zámku a také rozsáhlé obory s řadou plastik a drobných staveb. Pokládáme za zázrak, že se v blízkosti průmyslově těžební aglomerace Chomutova a Jirkova s rozsáhlými uhelnými těžebními jámami a deponiemi hlušiny podařilo uchovat relativně nenarušenou krajinu zámecké obory a zámecké zahrady. Charakter takto vytvářené krajiny dokumentuje úsilí některých šlechtických rodů o vytvoření krajinné struktury poplatné někdejším představám ideálu krajiny v okolí šlechtického sídla. Kromě toho lze hovořit i o kontrastu mezi zanikající šlechtickou krajinou (jen zčásti zachovalou) a intenzivní těžební, průmyslové a obslužné funkce aglomerace Chomutova s Jirkovem v těsném zázemí.

V roce 1869 už můžeme hovořit o počátku modernizace společnosti v zázemí modelového území. Na hranicích se Saskem stejně jako v Jirkově a Chomutově je již tehdy více než 8 obyvatel na dům. Tento ukazatel na celém území se pohyboval od 5 do 8+. V současnosti je tento ukazatel více než 2,5x nižší, pouze Jirkov a Chomutov má více než 4 obyvatele na dům, a to díky víceposchoďovým objektům v obou městech. Těžba uhlí zahájená v polovině 19. století a rozvoj průmyslu po připojení centra regionu na podkrušnohorskou železnici ovlivnil celkově značnou diferenciaci území jak z pohledu dynamiky obyvatelstva, tak z pohledu rozvoje hospodářství. Území se rozvíjelo odlišně v horské oblasti jak na svazích, tak na parovinách Krušných hor, kde zanikalo osídlení a tradiční hospodaření na rozdíl od území pánevního. Tomu napomáhala i velmi rozdílná úrodnost půd, kdy v pánevních oblastech její produkční schopnost byla ceněna na více než 6,20 Kč/m2. Značná část těchto kvalitních půd byla ovšem odstraněna či zdevastována povrchovou těžbou uhlí a deponiemi mezi Jirkovem a Mostem a mezi Chomutovem a Kadaní. Většina obcí ve svazích a pláních Krušných hor má kvalitu půd úředně ceněnou pod průměrem Česka (3,60 Kč/m2).

Index změny je v pánevní oblasti mezi roky 1845 a 2010 větší než 35 (v části území dokonce přes 50), zatímco na svazích a pláních se v tomto období ukazatel pohybuje převážně do 15. V období 1869–1896 a 1896–1948 je index změny do 5, pouze u obou větších měst do 15. Nejvýraznější změny jsou koncentrovány do období socialistické výstavby a samozřejmě především do pánevní oblasti.

Modelové území v severozápadní části Ústeckého kraje na úpatí Krušných hor v blízkosti města Jirkov prošlo zejména po roce 1945 řadou proměn. Vzhledem ke zvolené metodice analýzy ekonomických subjektů bylo nutné zahrnout do zpracování celé město Jirkov, a tím se počet ekonomických subjektů zvýšil na 23 (z toho 20 v Jirkově). I tak je struktura ekonomických subjektů vypovídající. Převládá průmysl celkem 12 subjektů, dále stavebnictví 6 subjektů a doprava 2 subjekty. Struktura průmyslu je dost pestrá, převládají závody strojírenského a dřevozpracujícího průmyslu. Stejně jako v ostatních modelových územích je i zde metodický problém se subjekty se sídlem mimo modelové území. Největším z nich je podle výsledků doplňujícího terénní ho šetření přímo v Červeném Hrádku firma Wotan, která se zabývá lesnictvím a patří do koncernu Agrofert.

Analyzované území leží na okraji jádrového území podkrušnohorské linie sociálně ekonomických aktivit, nedaleko Chomutova a v těsné blízkosti Jirkova. Toto modelové území zaznamenalo ve dvou stech letech udržení rozsáhlé zámecké obory, dnes s částí chráněnou jako přírodní památka, přestože se nachází v bočním údolí v těsné blízkosti intenzivně využívaného Podkrušnohoří. V území došlo v posledních dvou stoletích vedle obnovy někdejšího hrádku na renezanční zámek také k několikeré zásadní změně funkcí okolní krajiny. Tyto změny byly zprvu vyvolány především lokálními potřebami majitelů a přilehlého Jirkova, ve 20. století pak spíše potřebami celospolečenskými. V současnosti se těžebně průmyslová funkce na jižním okraji modelového území pozvolna oslabuje, ale stále jde o krajinu intenzivně využívanou, silně přeměněnou a místy částečně devastovanou.

Určitým problémem je rozsah chráněného ložiska hnědého uhlí (Otvice), které zasahuje až po samotný okraj města Jirkova. Modelové území Červený Hrádek představuje rekreační zázemí velkých koncentrací obyvatel přilehlých pánevních center, takže nabývá na významu funkce rekreační. Právě pro ni je důležitý ostrůvek zeleně a krásy v podobě zámecké obory a zámku Červený Hrádek a přilehlého parku. Ve spojení s údolím Ohře a blízkým zázemím Krušných hor a Slavkovského lesa lze předpoklad vzestup rekreačních funkcí území především severozápadně od vlastního Červeného Hrádku a v průběhu jedné či dvou dekád další utlumení těžebně výrobních funkcí, což bude doprovázeno proměnou současné krajiny na krajinu postindustriální.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011   Vývoj počtu domů 1869–2011
Počet obyvatel   Počet domů
     
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011   Struktura ekonomických subjektů 2020
Obyvatel na dům   Ekonomické subjekty

 

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).