Současný krajinný ráz Jáchymovska – zaniklé krajiny hornictví a horského zemědělství

Charakteristika krajinného rázu | Hornická krajina Jáchymovska

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Krajinný ráz Jáchymovska je dominantně určený především členitým horským reliéfem a krajinným pokryvem smrkových lesů. K plošně převládajícím smrkovým lesům se na výše položených pláních a mírných svazích nad Abertamy a Hřebečnou přidávají extenzivně využívané travní porosty sekundárního bezlesí. Krajinný ráz dotvářejí četné pozůstatky dřívější hornické činnosti, trvající 500 let od 15. století až do poloviny 20. století.

V krajinném obrazu řešeného území můžeme rozlišit dvě rozdílné oblasti krajinného rázu, které se liší především členitostí reliéfu. V obou případech se však jedná o typ horské krajiny s výraznými stopami hornické činnosti:

1. Hluboké Jáchymovské údolí protékané Jáchymovským potokem, omezené zhruba spojnicí míst Boží Dar – Plešivec – Mariánská - Jáchymov Lázně – Suchá – Klínovec. Reliéf je zde velmi členitý, výškové rozdíly 300 – 600 m jsou vůbec největší v Krušných horách a typologicky odpovídají členité hornatině. V krajinném pokryvu mimo sídla naprosto převládají smrkové lesy. Dominantním sídelním prvkem je město Jáchymov, jehož kompaktní městská zástavba je výrazně protažená a stísněná v hlubokém horském údolí, zatímco rozptýlená zástavba se šplhá do příkrých údolních svahů.

Přímo v Jáchymově, ale i na dalších místech (Suchá, Bratrství, Rovnost, Barbora, Mariánská) jsou četné stopy po nedávné těžbě uranové rudy v podobě hald, opuštěných provozních a ubytovacích budov, v samotném Jáchymově se zvedají dvě opuštěné těžní věže. V současné době převládající sportovní a rekreační využití krajiny dokládají četné lyžařské vleky a sjezdovky, lanovka na Klínovec, biatlonový areál nad Jáchymovem a hustá síť značených turistických cest s informačními tabulemi, které připomínají i hornickou minulost kraje.

2. Krušnohorské pláně a vrcholové oblasti v západní a severozápadní části řešeného území v převládající nadmořské výšce 850 – 1050 m. Reliéf je mnohem méně členitý s menšími výškovými rozdíly, převládají dlouhé mírné svahy nebo zarovnané povrchy se širokými a nevyvinutými údolími na horních tocích potoků (Černá, Bystřice). Smrkové lesy se střídají s plochami sekundárního bezlesí, které zde tvoří extenzivně využívané travní porosty, táhnoucí se od Perninku a Abertam přes Hřebečnou k Ryžovně. Travní porosty jsou buď jednou ročně sekané, nebo extenzivně vypásané, část jich leží ladem a pomalu zarůstá soliterními smrky, případně břízami, jeřábem i borůvčím. Vyskytují se zde dva vysoko položené menší rybníky, z nichž Mrtvý rybník nedaleko Hřebečné, ležící v nadmořské výšce 995 m, je nejvýše položeným rybníkem v České republice.

Dalším vodohospodářským prvkem je dlouhý Blatenský příkop, převádějící vodu od Božího Daru do Horní Blatné. Také zde najdeme četné bodové pozůstatky historické hornické činnosti, především po těžbě cínu (důl Mauritius a štola Kryštof nad Hřebečnou). Charakteristickým rysem krajiny jsou po 2. světové válce zaniklé německé vesnice (Ryžovna, Myslivny), které dnes připomínají jen informační tabule, případně kříže a pietně upravená místa na místě zaniklého kostela nebo hřbitova.   

Současná horská krajina nad Jáchymovem ztratila svou významnou produkční funkci, hornickou i zemědělskou, kterou měla v minulosti. Zvýšil se podíl lesních porostů, orná půda prakticky zanikla, na rozsáhlých planinách nad Abertamy a Hřebečnou se rozkládají extenzivně využívané pastviny. Bývalá prvořadá produkční funkce krajiny byla postupně nahrazena funkcí rekreační, sportovní a turistickou. Přes rozvoj turistiky a rekreace, a to i přeshraniční, si však území i 75 let po válce ponechává rysy zanedbaného sudetského pohraničí.  Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je městskou památkovou zónou, mnoho domů je ovšem neopravených ve špatném stavu. Podobné je to i v Abertamech.

V krajině je množství opuštěných hornických a průmyslových objektů, těžební odvaly, haldy, které zarůstají náletovým lesním porostem. Hornické dědictví je tu fyzicky stále přítomné, ať už ve formě dvou těžních věží a hald přímo v Jáchymově, baráků bývalých pracovních táborů nebo štol cínových dolů. Utrpení politických vězňů umučených v jáchymovských táborech za komunistického režimu připomíná Symbolický hrob politických vězňů na městském hřbitově v Jáchymově.

Památkou na tábory nucených prací v Jáchymově jsou Schody hrůzy či Mauthausenské schody ve svahu nad dolem Svornost. Tvoří čtvrté zastavení naučné stezky Jáchymovské peklo.