Česká Kanada – Veclov, Návary, Rajchéřov, Košťálkov

Charakteristika krajinného rázu | Krajina okolí Starého Města p. Landštejnem

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Modelové území jižní části tzv. České Kanady jižně od Starého Města pod Landštejnem při hranicích s Rakouskem, katastrální území Veclov, Návary, Rajchéřov a Košťálkov, je podobně jako Šumava příkladem zaniklé kulturní krajiny v pohraničí. Do roku 1945 to byla venkovská kulturní krajina s běžným venkovským osídlením a běžným hospodářským využíváním, s funkcí zemědělskou a lesnickou. Po 2. světové válce bylo převládající německé obyvatelstvo vysídleno a po roce 1948 zde padla tzv. „železná opona“. Nepodařilo se znovu osídlit obce Rajchéřov a Košťálkov, jejich domy byly zlikvidovány a srovnány se zemí a území se stalo součástí nepřístupného pohraničního pásma.

Lépe dopadly vesnice Veclov a Návary, které se nacházely těsně před pohraničním pásmem a mohly zůstat zachované, byť v mnohem menší podobě a s mnohem menším počtem obyvatel, než tomu bylo do roku 1945. Domy, které se v nich zachovaly, jsou dnes vesměs citlivě opravené a slouží jako rekreační chalupy. Rekreační využití, byť zatím jenom velmi mírné, charakterizuje posun a změnu krajinných funkcí. Z produkční krajiny zemědělsko-lesnické se krajina změnila směrem k převládající rekreační funkci. Intenzita hospodářského vyžívání krajiny se snížila.

Lesnictví, těžba dřeva a pěstování lesa, a zemědělství jsou tu stále přítomny, ale zemědělství je velmi extenzivní. Pouze do severní části území od Starého Města zasahují rozsáhlá kolektivizovaná pole, na zbývající větší části území orná půda zanikla. Bývalá pole byla zatravněna nebo i zalesněna. Celkově se zde zvýšila výměra lesa. Zemědělská půda je využívaná extenzivně jako pastviny nebo louky.