Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Velké změny v rozsahu zemědělského půdního fondu a orné půdy dále od hranic byly zřejmě ovlivněny ztrátou dotací, které v území státní statky a tehdejší JZD dostávaly, pokud hospodařily v méně příznivých oblastech ještě po roce 1990. A to byly prakticky všechny parcely na území Prášil a Hůrek, zde totiž úřední cena zemědělské půdy byla v úrovni pod 2,50 Kč/m2. V roce 2010 se ve vnitrozemských částech zázemí Prášil podíl orné půdy pohyboval od 0 do 25+ %, podíl trvalých travních porostů ve stejných oblastech kolísal od 13 do 46+ %. Podíl orné půdy v letech 1990–2010 se snížil nejméně o třetinu a jeho rozsah je v podstatě zanedbatelný. Zajímavé je, že někdejší počty chovaných domácích zvířat českými Němci byly podstatně vyšší než stavy dobytka chované dnes, a to ve všech obcích. Jedním z důsledků jsou proto dnes podstatně vyšší stavy divoké zvěře, především srnců, jelenů a také divočáků v celém modelovém území.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.