Místa paměti a paměťové instituce
Martina Tůmová
Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).
Cíle
S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.
Data a metody
Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.
V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.
Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:
- podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:
- se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
- nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).
- podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují:
- instituce lokálního významu;
- instituce regionálního významu.
V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.
Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Šumava
Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území
|
Lokalita |
Název expozice |
Webové stránky muzea / expozice |
|
Sušice |
Muzeum Šumavy - pobočka Sušice |
|
|
Kašperské Hory |
2. Muzeum Šumavy - pobočka Kašperské Hory |
|
|
6. Muzeum historických motocyklů a jízdních kol |
||
|
Kvilda |
Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny |
|
|
Modrava |
Muzeum Dřevák |
|
|
Hory Matky Boží |
Muzeum Hory Matky Boží |
http://www.sumavanet.com/www/muzeum_sumavy/hl-susice/hmb/hmb.html |
|
Železná Ruda |
Muzeum Šumavy - pobočka Železná Ruda |
|
|
Dobrá Voda |
Muzeum Šumavy - Muzeum Dr. Šimona Adlera |
|
|
Modrava |
Expozice na Březníku |
|
|
Čeňkova pila |
Expozice Šumavská energie - Vydra a Čeňkova pila |
|
|
Čachrov |
Muzeum železničních drezín |
|
|
Hartmanice |
Horská synagoga v Hartmanicích |
|
|
Velhartice |
Soukromé muzeum šumavských minerálů |
|
|
Rabí |
Muzeum starých řemesel |
|
|
Annín |
15. Muzeum na Mouřenci |
|
|
16. Sklářské muzeum Annín |
||
|
17. Muzeum lehkého opevnění Annín |
Výsledky
Zájmovému území Šumava, jeho kulturnímu i přírodnímu dědictví, se z mnoha různých úhlů pohledu věnuje velké množství muzeí i jednotlivých expozic. Nejvýznamnější regionální muzeum této oblasti je Muzeum Šumavy, které tvoří hned několik poboček. Sledované proměně krajiny horského zemědělství se věnuje zejména pobočka v Sušici a Kašperských Horách.
Společně s Muzeem Dřevák v Modravě, Muzeem Hory Matky Boží i expozicí na Kvildě prezentují nejen dějiny regionu v širších souvislostech, ale zejména lidová řemesla pěstovaná v horských oblastech, dřevařství a sirkařství i trochu vzdálenější, avšak také pro Šumavu typické, odvětví hornictví. Hornictví, hutnictví, ale i sklářství jsou hlavními tématy expozic další pobočky Muzea Šumavy – v Železné Rudě. Poslední pobočka tohoto muzea – Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě se zabývá například náboženskou tematikou – židovskou komunitou v oblasti Šumavy. Toto téma je typické i pro několik dalších expozic. Nepřímo se pak oblasti Šumavy věnuje mnoho dalších institucí.
Zajímavé jsou například výstavy historických motocyklů a jízdních kol (cyklistika je dnes nejvýznamnější formou rekreace pěstovanou právě na Šumavě), starých železnic, expozice k vojenství (v podobě lehkého opevnění pohraničí) nebo osobnostem regionu (nejvíce je zastoupen básník a spisovatel Karel Klostermann). Mimo zájmovou oblast Šumava se pak nachází Muzeum starých řemesel v Rabí, které však také přináší unikátní obrazové i řemeslné artefakty z šumavské oblasti a k ostatním institucím bezpochyby patří.
Archivní dokumenty k zájmovému území Šumava je možné najít ve Státním okresním archivu v Klatovech. Za pozornost stojí i návštěvnická centra na Kvildě a Srní věnovaná především fauně a floře Národního parku Šumava.
Použitá literatura a zdroje
- Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
- DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
- MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
- ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
- Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
- Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)
