Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Velkou většinu vegetace bezlesí tvoří přirozené a polopřirozené trávníky mělkých půd a skalních stanovišť (tab. 1), které byly v minulosti využívány jako louky a pastviny. Tato stanoviště jsou jen obtížně využitelná pro výstavbu a proto se zde zachovala druhově bohatá vegetace xerotermních stanovišť v poměrně dobrém stavu (graf 1). Naopak mezofilní bezlesí je velmi vzácné a reprezentují ho v podstatě pouze mezofilní ovsíkové louky vzniklé z větší části na bývalých polích (tab. 1, mapa 1).
Na bývalých polích však vznikla i poměrně zásadní část xerotermního bezlesí, zhruba třetia širokolistých suchých trávníků (T3.4), čtvrtina úzkolistých suchých trávníků (T3.3) a dokonce polovina skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1, tab. 1). To je velmi neobvyklé, neboť stanoviště těchto vegetačních typů jsou velmi těžko obdělávatelná a v případě skalní vegetace s kostřavou sivou je orba nemožná. Vysvětlení je třeba hledat v úplné přeměně reliéfu a přírodních podmínek spojené s těžbou vápence od 2. pol. 19. stol. a se stavbou Buštěhradské dráhy.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
zahrady |
zástavba |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
T1.1 |
0.0% |
7.5% |
92.5% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
596.4 |
T3.1 |
0.0% |
50.3% |
49.4% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.3% |
17709.2 |
T3.2 |
0.0% |
97.5% |
1.4% |
0.0% |
0.3% |
0.5% |
0.3% |
3760.5 |
T3.3 |
3.6% |
71.5% |
23.8% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
1.0% |
46049.6 |
T3.4 |
0.0% |
64.5% |
33.4% |
0.3% |
0.4% |
0.0% |
1.5% |
68305.6 |
T6.2 |
0.0% |
79.2% |
19.4% |
0.0% |
0.1% |
0.1% |
1.2% |
8742 |
T8.1 |
0.0% |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
302.8 |
podíl na celkové rozloze |
1.0% |
67.0% |
31.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
1.0% |
145466.1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci travinných biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesní biotopy jsou v území vzácné a výhradně sekundární (mapa 2, graf 2, tab. 2). Většinou vznikly na bývalých pastvinách a polích. Vzhledem k absenci přirozených lesních porostů v širokém okolí jsou tyto lesy většinou druhově chudé a nepříliš cenné.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
L3.1 |
77.30% |
22.09% |
0.61% |
88555.6 |
L4 |
73.36% |
26.64% |
0.00% |
6151.9 |
L6.1 |
100.00% |
0.00% |
0.00% |
22.0 |
podíl na celkové rozloze |
77.05% |
22.38% |
0.57% |
94729.5 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Stránky se připravují.
Fotogalerie krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Hlubočepy
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Miroslav Čábelka