Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Tomáš Hřebec, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1840) a v současnosti (2021)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha [%] stabilní katastr	rozloha [%] současný katastr	změna [%]
zastavěné plochy	0,39	9,82	9,43
vodní plochy	4,21	2,85	-1,36
lesní plochy	0,84	18,04	17,20
orná půda	61,28	2,40	-58,88
trvalé travní porosty	25,77	8,02	-17,75
trvalé kultury	3,91	14,02	10,12
ostatní plochy	3,61	36,63	33,03
sukcesní vegetace	0,00	8,22	8,22

 

Krajina v modelovém území Hlubočepy se v období stabilního katastru vyznačovala především vysokým podílem orné půdy. Její rozloha zaujímala lehce přes 61 % rozlohy celého území katastru Hlubočep. Druhou nejrozsáhlejší kategorií byly trvalé travní porosty. Zabíraly plochu necelých 26 %. K dnešní době naopak na tehdejším území Katastru Hlubočep tyto dvě kategorie zaznamenaly největší úbytek a byly nahrazeny především ostatními plochami, které zahrnují především velké komunikace, ať se jedná o železniční tratě, či veliké křižovatky v oblasti Barrandovského mostu. Další kategorie, která zaznamenala významný nárůst o téměř 9,5 procentního bodu jsou zastavěné plochy. Jedná se především o velká sídliště.

Oproti stabilnímu katastru také narostla rozloha lesních ploch, která nahradila dřívější ornou půdu. Orná půda v současné době z oblasti skoro vymizela a zabírá jen 2,40 %. V neposlední řadě trvalé kultury, které dříve tvořily 3,91 % pokryvu v zastoupení především vinic a sadů, nyní tvoří 14,02 % v zastoupení zahrad rodinných a bytových domů. Objevila se zde také kategorie sukcesní vegetace, která se se rozprostírá na mnoha celem rozlehlých plochách, celkově už pokrývá více než 8 % území a na některých místech už přechází do stádia lesních ploch.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.