Zlín

Zemědělský půdní fond

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

Orná půda Lesní porosty

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku v období 1845–2010
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy lesních ploch v Česku v období 1845–2010
Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Trvalé travní porosty
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1845–2010
Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Strukturu půdního fondu širšího zájmového území Zlínska charakterizuje přechod z vrchovin na východě do nížiny řeky Moravy na západě. Ve vrchovinách v nadmořské výšce 350–450 m n. m. jde o svažitá území většinou pokrytá lesem, s menšími sídly vzájemně propojenými. Území sjednocuje tok Dřevnice, jejíž okolí bylo v minulosti intenzivně zemědělsky využité, dnes nejméně ze třetiny zastavěné obytnou, výrobní a obslužnou zástavbou Zlínské aglomerace a napojených obcí širšího zázemí. Charakteristické pro území jsou lesní plochy, dlouhodobě dosahující na většině území přes 40 % rozlohy jednotlivých SÚJ. Ve struktuře zemědělského půdního fondu dominuje orná půda, která na severozápadě území v minulosti dosahovala i přes 70 % výměry zemědělského půdního fondu. Dnes je tento podíl zhruba o 10 % menší. Podíl trvalých travních porostů na zemědělském půdním fondu se dlouhodobě zmenšuje.

ZPF orná půda ZPF trvalé travní porosty ZPF  lesní plocha

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.

Zlín

Přírodní podmínky pro zemědělství

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.

Produkční schopnost Česko Cena ZP Česko
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)
Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Cíle

Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).

Data a metody

Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní). 

Produkční schopnost  Cena ZP 
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)

Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Výsledky

Přírodní podmínky širšího zájmového území Zlínska charakterizuje přechod z vrchovin na východě do nížiny řeky Moravy na západě. Ve vrchovinách v nadmořské výšce 350–450 m n. m. jde o svažitá území většinou pokrytá lesem, s menšími sídly vzájemně propojenými. Území sjednocuje tok Dřevnice, jejíž okolí bylo v minulosti intenzivně zemědělsky využité, dnes nejméně ze třetiny zastavěné obytnou, výrobní a obslužnou zástavbou Zlínské aglomerace a napojených obcí širšího zázemí. Produkční schopnost zemědělské půdy se na severozápadě území pohybuje kolem hodnoty 66, na zbylých dvou třetinách území pak jen do 50. Cena zemědělské půdy je velmi závislá na poloze, kolísá od 1 Kč/m2 do více než 7 Kč/m2. Pohybuje se tak od úrovně nejméně úrodných oblastí až po hodnoty dosahující i dvojnásobku průměru úřední ceny zemědělské půdy Česka.

Použitá literatura a zdroje

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.