Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Markéta Žuravská, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 - 1842 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha [%] stabilní katastr	rozloha [%] současný katastr	změna [%]
zastavěné plochy	0,08	0,32	0,24
vodní plochy	7,56	8,30	0,73
lesní plochy	58,37	69,39	11,02
orná půda	11,10	5,02	-6,08
sukcesní vegetace	0,00	3,90	3,90
trvalé kultury	0,07	1,55	1,48
ostatní plochy	1,31	2,60	1,28
trvylý travní porost	21,50	8,91	-12,58

 

Krajina v modelovém území Horní Lužnice se v době stabilního katastru vyznačovala vysokým podílem lesních a travnatých ploch. Zatímco lesních ploch oproti období stabilního katastru přibylo 11 procentních bodů, trvalé travní porosty zaznamenaly v modelovém území výrazný úbytek.

Krajina modelového území se nachází v Třeboňské pánvi, pro kterou je charakteristické rybníkářství. Přestože se kvantitativně podíl vodních ploch v tomto území zvýšil oproti době stabilního katastru jen nepatrně, z obrázku 1 je vidět, že zde došlo k výrazným změnám. Přibyl zde oproti době stabilního katastru jeden velký rybník (Ženich), ovšem několik menších naopak zaniklo či bylo vysušeno a přeměněno na jiný typ využití krajiny.

Oproti stabilnímu katastru jsou zde také zaznamenány oblasti sukcesních stádií vegetace. Sukcesní stádia se zde vyskytují v blízkosti vodních toků v zaplavované údolní nivě. Řeka Lužnice v tomto území výrazně meandruje a vytváří slepá ramena a okolí řeky je pravidelně zaplavováno. Tyto zaplavované plochy v okolí řeky jsou klasifikovány buď jako louky (podmáčené) nebo přímo vyčleněny právě jako třída sukcesní vegetace.

Poměrně významně se také snížil podíl orné půdy na celkové ploše analyzovaného území. Významný nárůst zaznamenaly také třídy zástavba a trvalé kultury. Za zmínku stojí i kategorie ostatních ploch, která je v době stabilního katastru převážně tvořena močály a bažinami v blízkosti vodních ploch. V současné době je však vysoký podíl ostatních ploch tvořen především asfaltovými povrchy silnic, parkovišť, veřejných prostranství apod.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.