Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá feudální komponovaná krajina: Kuks

Území Kuksu se nachází na severním okraji České tabule, na rozhraní geomorfologických oblastí Severočeská tabule (VIA) a Východočeská tabule (VIC) a geomorfologických celků VIA-2 Jičínská pahorkatina a VIC-1 Východolabská tabule. Geologické podloží tvoří svrchnokřídové pískovce, jílovce a slínovce s mladšími kvartérními pokryvy spraší, sprašových hlín a říčních teras. Údolní nivu Labe vyplňují holocénní fluviální náplavy.

Zvlněný reliéf v nadmořské výšce od 270 m v údolí Labe do 420 m na Hřibojedském hřbetu, výškové rozdíly do 150 m typologicky odpovídají pahorkatině. Dominantní makroformou reliéfu je mohutné labské údolí, které se na západě nápadně rozšiřuje do Královédvorské kotliny a na jihovýchodě přechází do nízkého plošinatého reliéfu Východolabské tabule. Reliéf je geneticky erozně denudační až erozně akumulační, s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů na plošinách, hřbetech a kuestách. Dlouhé táhlé svahy jsou mírné se sklonem do 5 – 10°, krátké prudší svahy jsou jenom v krátkém zaříznutém úseku labského údolí mezi Stanovicemi a Kuksem. Antropogenní tvary reliéfu vznikly především lomovou činností – lámáním kvádrových pískovců vhodných pro sochařské a stavební účely. Specifický typ antropogenních tvarů představují unikátní sochařské výtvory, vytvořené přímo v lomových stěnách kvádrových pískovců  - proslulý Betlém Matyáše Brauna, Jákobova studna a další.  

Kuks leží v klimatické oblasti mírně teplé MT 9, podle novější klimatické klasifikace se dostává již do oblasti teplé. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 650 – 700 mm. Směrem k severu do Podkrkonoší teplota klesá a množství srážek se zvyšuje. Samotné labské údolí je teplé, zejména jeho osluněné svahy s jižní expozicí. V údolí Labe se vyskytují četné ranní mlhy, jinak je území dobře provětrávané. Zima bývá mírná s nestálou a nízkou sněhovou pokrývkou, léto poměrně dlouhé a slunečné.

Půdní kryt tvoří luvizemě a luvizemě pelické na sprašových a polygenetických hlínách, na severních svazích na pískovcích také pseudogleje a kambizemě arenické. Údolní nivu Labe pokrývají fluvizemě vytvořené na mladých fluviálních náplavech. 

Okolí Kuksu leží na okraji fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum na přechodu k Českému termofytiku, ve fytogeografickém okresu 57 Podzvičinsko, podokres 57c Královédvorská kotlina (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 23 Podkrkonoší, lesní vegetační stupeň 2 a 3 bukovodubový a dubovobukový (černýšová  dubohabřina a jedlová doubrava, v labské nivě lužní les typu střemchové jaseniny podle Neuhäuslové a kol.).

Krajina v okolí Kuksu i celá Královédvorská kotlina jsou převážně odlesněné a využité jako orná půda v podobě velkých půdních bloků. Menší lesní celky tvořené výhradně listnatými porosty se vyskytují na svazích labského údolí, roste v nich lípa, javor, dub, jasan, jilm,  bříza, osika, v břehových porostech podél Labe vrby a olše. Rozsáhlejší lesní celek se rozkládá na severním mírném svahu Libotovského hřbetu, kde se nachází proslulý Braunův Betlém. Les je zde smíšený, vysazené smrky byly ale silně postižené suchem i kůrovcovou kalamitou a převážně uschly. Zůstaly početné mohutné modříny, buky a duby. V přirozeném zmlazení lesa dominuje buk lesní. Na kyselém pískovcovém podloží s mělkou písčitou půdou v okolí Betléma roste světlý borobřezový les s hustým podrostem borůvky. Na svazích labského údolí, pokud nejsou zalesněné, se vyskytují louky a množství rozptýlené zeleně tvořené listnatými stromy a keři (bříza, osika, ptačí zob, hloh, růže šípková a jiné). Zajímavostí z hlediska využití krajiny je jediná, ve východních Čechách ojedinělá maloplošná vinice obnovená na jižním svahu přímo v Kuksu, která patří k nejseverněji položeným vinicím v Čechách.

V blízkém okolí Kuksu v jádrovém území není žádné zvláště chráněné území přírody. Významné je údolí Labe, které slouží jako důležitý biokoridor, umožňující migraci organismů mezi Podkrkonoším a Východočeskou tabulí. Kulturní krajina kolem Kuksu včetně Braunova betlému se zbytky feudálních krajinářských úprav byla vytipována a navržena, dosud však neschválena jako krajinná památková zóna.

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Kuks: zaniklé krajiny šlechtické

Území na pomezí Polabí a Podkrkonoší mezi Jaroměří a Dvorem Králové nad Labem, jehož osu tvoří řeka Labe a již od 50. let 19. století i železniční trať mezi Pardubicemi a Libercem. K hlavním ekonomickým aktivitám patřilo zemědělství, drobný průmysl (často vázaný na energii řeky Labe s tradicí již od první poloviny 19. století – řada mlýnů a textilní závody) a služby, dnes doplněné i o cestovní ruch (agroturistika, hospital Kuks, Braunův betlém). Území je tvořeno třemi katastry, které patří do tří obcí, pro reprezentaci vzorku (sídla provozoven) bylo přidáno i sousední Choustníkovo Hradiště. Celkově se se zde nachází sedm subjektů zaměstnávajících více jak 10 osob. Největší jsou pekárna BEAS v Choustníkově Hradišti s téměř 250 zaměstnanci a výrobce krmiv pro zvířata KSK Bono v Heřmanicích. Kromě tohoto je zastoupeno dvěma podniky také zemědělství, dále pak strojírenský průmysl, doprava a logistika a rozvod energií a vody.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením.

Výstupem za každé území jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední nebo poslední pasáž textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

, kde

A_1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A_2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.