Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.
Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
V oblasti byly mapovány výhradně teplomilné trávníky a teplomilné bylinné lemy, většinou reprezentativní i když místy jen fragmentární. Většinu trávníků lze považovat za kontinuální (pastviny, louky a zahrady), jen malá část vznikla na orné půdě. I trávníky na orné půdě jsou druhově pestré a reprezentativní, protože se jednalo o malá extenzivně obhospodařovaná políčka sousedící s travinnou vegetací.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
zahrady |
Celková rozloha [m2] |
T3.3 |
0.0% |
58.6% |
20.9% |
2.8% |
17.7% |
51530.6 |
T3.4 |
0.2% |
46.6% |
25.0% |
0.5% |
27.6% |
83780.6 |
T4.1 |
95.1% |
1.4% |
2.9% |
0.0% |
0.5% |
3519.9 |
podíl na celkové rozloze |
2.5% |
49.9% |
22.9% |
1.4% |
23.3% |
138831.1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci travinných biotopů.
Výsledky: Lesy
Naprosto dominantní plocha lesní vegetace je kontinuální, vegetace vzniklá na změdělské půdě je vzácná.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
zahrady |
Celková rozloha [m2] |
L3.3 |
94.0% |
4.3% |
0.5% |
1.2% |
196852.3 |
|
L3.4 |
91.7% |
4.1% |
2.3% |
0.8% |
1.1% |
1204810 |
L6.1 |
91.0% |
4.4% |
2.2% |
2.0% |
0.4% |
91193.9 |
L6.2 |
95.4% |
3.5% |
1.0% |
0.2% |
720517.2 |
|
podíl na celkové rozloze |
93.1% |
3.9% |
1.7% |
0.7% |
0.6% |
2213373.4 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Stránky se připravují.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Vinohradnická krajina Jižní Moravy
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
Mírně zvlněný reliéf nízkých výběžků Jihomoravských Karpat s plošinami a táhlými mírnými svahy |
zásadní, určující |
Široké úvalovité údolí Trkmanky s plochým dnem a výrazným okrajovým svahem Boleradické vrchoviny na severozápadní straně zájmového území |
významná |
Převážně odlesněná, intenzivně zemědělsky využívaná krajina |
zásadní, určující |
Rozsáhlé plochy vinohradů a orné půdy ve velkých půdních blocích |
zásadní, určující |
Menší plochy ovocných sadů teplomilných druhů ovoce (meruňky, broskve, ořechy) |
významná |
Jemná mozaika tradičních pásovitých parcel se střídáním vinohradů, políček a maloplošných ovocných sadů v soukromém vlastnictví na okrajích vesnic |
významná |
Zemědělské velkovýrobní objekty, haly na okrajích intravilánu obcí Kobylí, Bořetice |
doplňující |
Ovocné stromy nejčastěji ořešáky podél silnic v polích mezi vesnicemi |
doplňující |
Listnaté lesy a háje na okrajích a v pohledových horizontech zájmového území |
doplňující |
Mokřady a biocentrum Ostrůvek v nivě Trkmanky jako pozůstatek kdysi velkého Kobylského jezera |
doplňující |
Rozlehlé a lidnaté jihomoravské vinařské vesnice s kompaktní zástavbou rodinných domů |
zásadní, určující |
Ve vesnicích u domů všude přítomná vinná réva |
zásadní, určující |
Vinné sklepy uspořádané často v řadách na okrajích vesnic |
zásadní, určující |
Kostel stojící obvykle na vyvýšeném místě jako dominantní, zdaleka viditelná stavba v každé vesnici |
významná |
Vinařské penziony, otevřené vinné sklepy, reklamní poutače a informační tabule jako znaky rozvinuté vinařské agroturistiky |
významná |
Síť značených turistických cest, naučných stezek a vinařských cyklotras a cyklostezek |
doplňující |
Vyhlídková Stezka nad vinohrady na Kobylím vrchu |
doplňující |