Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Jižní Morava

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Jižní Morava

Výsledky

Zájmové území Jižní Morava v rámci analýz proměn krajiny v projektu Zaniklé krajiny zastupuje území s krajinou intenzivního zemědělství, území zahrnující hlavní (jižní) část vinařské oblasti Morava. Zemědělství, a především vinařství, má v symbolice obcí v zájmovém území velmi významné místo. Dokladem je to, že figura vinné révy je zobrazena ve znacích 39 obcí v zájmovém území z celkového počtu 65 obcí (60 %; obr. 1). V obr. 2 jsou symboly zemědělského charakteru, včetně vinařství, znázorněny žlutě, i když by vinařství mohlo být zařazeno i do kategorie tradičních hospodářských činností. Vinařství je symbolizováno i mnoha dalšími symboly, jako je tradiční nástroj – vinařský nůž, takzvaný kosíř (vyskytuje se v 17 znacích). Ve znaku obce Milotice je také figura vinařského lisu, ve znaku obce Starovice je zobrazen koštýř, ve znaku obce Nenkovice je džbán na víno. Ve znaku Archlebova proutěný plot symbolizuje zahrazení vinohradu a víchy znázorňují, jakým způsobem byl do vinohradu vyznačován zákaz vstupu.

Častými obecnými symboly pro zemědělství jsou zelená tinktura (barva), která se objevuje ve znacích 21 obcí v zájmovém území Jižní Morava, nebo také žlutá (v heraldice zlatá) tinktura, která je symbolem úrodného kraje (ve znaku obce Popice a Kurdějov je ale zlatá zároveň i připomínkou pánů z Lipé). Dále je četně zobrazena figura radlice (zobrazena ve znacích obcí ve 14 případech). Zemědělský charakter obcí dokládají i symboly ve znacích obcí Terezín (klasy a rýč), Boleradice (hrábě). Bořetice (polní brány) a Ladná (květy). Mnoho ze zmíněných symbolů zemědělství a vinařství se objevuje ve znacích obcí ve větším počtu a v různých kombinacích (znaky v obr. 1). Ve znaku obce Diváky se chybně objevuje šraňk (v heraldice plot, který odděloval jízdní dráhy při rytířských turnajích) – autor znaku měl na mysli zřejmě některý ze zemědělských nástrojů.

Ze symbolů odkazujících k poloze obce (v kartodiagramu oranžově) s vinařstvím úzce souvisí figura slunce ve znaku Archlebova, které znázorňuje slunečné podnebí v okolí. Zelená tinktura ve znaku obce Diváky výjimečně nesymbolizuje zemědělskou tradici, ale Diváckou vrchovinu. Modré oblouky ve znaku obce Násedlovice jsou odkazem k poloze obce na návrší, trojvrší ve znaku obce Popice značí Hustopečskou pahorkatinu a bílá (v heraldice stříbrná) tinktura ve znaku obce Rakvice znázorňuje vápencové vrchy Pálavy. Červený hrot ve znaku obce Žarošice odkazuje k poloze obce na úpatí Ždánického lesa. Zlatý hrot a modrá tinktura ve znaku obce Vrbice symbolizují Modré hory a kopec Stráž jako lokální krajinnou dominantu. Dalšími symboly pro krajinné prvky a dominanty ve znacích obcí v zájmovém území Jižní Morava jsou lilie ve znaku obce Přítluky (jednak se jedná o figuru z pečeti, ale jde i o symbol výskytu lilie cibulkonosné v NPR Čertoryje) a vrby ve znaku obce Vrbice (mluvící znamení i odkaz na četný výskyt vrby v lokalitě). Zelený vršek ve znaku obce Němčičky odkazuje ke Kraví hoře. Žaludy ve znaku obce Lednice odkazují k dubům v lednickém zámeckém areálu, duby jako typický strom lokality jsou i ve znaku obce Mikulčice. Ve znaku obce Dubňany zelená a dub znázorňují les Doubrava (město je obklopeno lesním komplexem zvaným Doubrava s převážně dubovými lesy, jedná se tedy zároveň i o mluvící znamení a ojedinělý prvek ve znacích v zájmovém území, který symbolizuje lesy – druhým „lesním“ prvkem je zelená tinktura ve znaku Starého Poddvorova, kde je symbolem nejen pro zemědělství, ale také právě pro blízké lesy).

V symbolice obcí v zájmovém území Jižní Morava je i několik odkazů k vodním tokům a plochám (v obr. 2 modře). Významnou řekou regionu je řeka Dyje, která je symbolizována modrou tinkturou ve znaku obce Bulhary (stříbrné parmy v témže znaku navíc znázorňují typické lovné ryby v oblasti), a figurou raka ve znaku obce Rakvice (navíc mluvící znamení). Dalšími řekami, které jsou ve znacích obcí v zájmovém území zachyceny jsou Kyjovka a Morava (modrá tinktura ve znaku obce Tvrdonice, rybářské háčky v témže znaku odkazují k tradičnímu rybolovu). Ve znaku obce Přítluky je modrou patou a mlýnským kolem symbolizována vodní nádrž Nové Mlýny. Modrá tinktura ve znaku obce Milotice značí přírodní rezervaci Písečný rybník, ve znaku obce Mutěnice je modrá také symbolem pro místní rybniční soustavu. V Dolních Bojanovicích je modrou tinkturou ve znaku symbolizována studánka U Kohútku, ve znaku obce Šardice odkazuje k vodní nádrži Zápověď. Modrá tinktura ve znaku Kobylí je připomínkou vyschlého Kobylského jezera, na jehož místě je dnes velmi úrodná půda. Zlatý džbán ve znaku obce Šitbořice znázorňuje místní léčivý pramen.

Mezi tradiční hospodářské činnosti (v kartodiagramu červeně) byl zařazen symbol templářského kříže jako odkazu k historickým vinařským sklepům (ve znacích obcí Čejkovice, Šakvice a Uhřice). Červená štika ve znaku Kurdějova je jednak erbovním znamením, ale v obci je doložen i rybolov na Dyji. Figura kraslice ve znaku Borkovan znázorňuje místní řemeslnou tradici jejich zdobení. V zájmovém území Jižní Morava velmi ojedinělý symbol hornických kladívek ve znaku obce Šardice symbolizuje místní těžbu lignitu.

K 1. 10. 2020 má v zájmovém území Jižní Morava obecní znak 100 % obcí (65 z 65 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2020).

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

• Místa paměti a paměťové instituce
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Jižní Morava - Kobylí

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Zájmové území jižní Morava patří mezi nejtypičtější a také největší vinařské oblasti Česka. Právě problematice vinařství, zemědělství a života na venkově se věnuje nejvíce expozic lokálních i regionálních paměťových institucí. V jádrovém území Kobylí se nachází jedno z nich – Muzeum obce Kobylí – které přináší drobnou expozici vinařství, historii obce a přibližuje i lidové zvyky této oblasti (kroje a typické obřady včetně audiovizuální ukázky žádosti o ruku).

Regionální dosah však mají i mnohá další – muzea v Terezíně, Mutěnicích, Žarošicích, Mikulčicích a také Valticích, které je součástí Národního zemědělského muzea a nachází se již za hranicí vymezeného zájmového území.

Z dalších témat najdeme v muzeích jižní Moravy drobná lidová řemesla, upozornit lze například na Městské muzeum a galerii v Hustopečích s expozicí věnovanou hustopečským trhům nebo expozici hračkářství v Muzeu hraček v Lednici. Zajímavé ukázky, pro oblast jižní Moravy poměrně netypické, přináší výstavy v kulturním informačním centru v Dubňanech. Jedna z výstav se věnuje krátkému období hornické činnosti v Dubňanech a druhá sklářské výrobě, které se koncem 19. století zasloužila o rozvoj města.

Velmi zajímavým exponátem je Větrný mlýn u Klobouk u Brna, který patří mezi poslední dochované větrné mlýny jižní Moravy. Představuje jedinečnou technickou památku z poloviny 18. století, která má kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční.

Archivní dokumentaci k oblasti jižní Moravy je možné vyhledat v Moravském zemském archivu v Brně, popř. jeho pobočce Státním okresním archivu v Břeclavi.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)