Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Přemysl Štych, Jakub Růžička

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1842 (%)	rozloha 2019 (%)	změna (%)
zastavěné plochy	0,30	0,52	0,23
ostatní plochy	2,37	5,19	2,81
vodní plochy	0,33	0,21	-0,12
lesní plochy	61,38	75,01	13,63
orná půda	16,00	0,01	-15,99
trvalé travní porosty	19,52	15,29	-4,22
trvalé kultury	0,10	1,86	1,76
opuštěná půda	0,00	1,90	1,90

 

V roce 1842 bylo ve sledovaném území významně zastoupeno horské zemědělské hospodaření – orná půda spolu s trvalými travními porosty pokrývaly cca 36% území. V současnosti v území ornou půdu prakticky nenajdeme a travních porostů ubyly v průběhu sledovaného období o 4procentní body. Orná půda byla nahrazena lesy a zemědělské hospodaření přešlo do extenzívní formy, která je reprezentována zejména pastvinami. Trvalé travní porosty se udržely zejména na západě – v katastru Abertamy/Hřebečná). Jáchymov je kromě centrální části (a částí Mariánská a Nové Město), kde můžeme také najít trvalé travní porosty, prakticky celý pokryt lesem. Produkční funkce krajiny byla nahrazena funkcí rekreační, turistickou a sportovní (lyžařské vleky, běžecké trasy, cyklostezky). Území má i přes rozvoj těchto aktivit velmi periferní ráz, k čemuž přispívá i poloha v pohraničí.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.