Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Mostecko

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Mostecko

Výsledky

Zájmové území Mostecko patří mezi regiony, ve kterých se pozornost projektu Zaniklé krajiny ubírá především na tzv. postmontánní krajinu. Analýza symboliky obecních znaků (obr. 1) na Mostecku sleduje, zda a jak lokální grafické symboly odrážejí těžbu hnědého uhlí (převážná část z „červených“ polí v kartodiagramu, obr. 2), jestli zaznamenává změny krajiny s těžbou související, jak je obecně příroda a krajina oblasti v obecních znacích vyobrazena. Např. ve srovnání se zájmovým územím Jáchymovsko, kde se tradiční historická těžba barevných kovů v Krušnohoří odráží velmi hojně, je podkrušnohorská hospodářská činnost ve znacích obcí na Mostecku zobrazována podstatně méně často – těžba hnědého uhlí je historicky mnohem mladší, ale především se nepojí s pro region většinově pozitivně vnímanými charakteristikami. I přesto však znaky obcí na Mostecku montánní symboliku obsahují a odkazují i na mnoho dalších přírodních a krajinných prvků regionu.

Nejenom těžba uhlí, ale i historická těžba rud je symbolem hornických kladívek zobrazena ve znaku obce Lom. Ve znaku Horního Jiřetína jsou kladívka podle ikonografie znaku odkazem pouze k těžbě rud. Hornická kladívka ve znaku obcí Malé Březno, Mariánské Radčice a Polerady symbolizují těžbu hnědého uhlí. Odkazem k těžbě hnědého uhlí je i lem posázený položenými černými routami ve znaku Vrskmaně. K lokální hospodářské tradici, navíc zcela jiného charakteru, se dají zařadit i odkazy k včelařské tradici ve znaku Horního Jiřetína (figura slaměného úlu) a v minulosti tradičnímu pastevectví – beran ve znaku obce Želenice.

Ve znacích obcí na Mostecku se vyskytují i prvky odkazující k poloze („oranžovo-hnědá“ kategorie, obr. 2) blízké Krušným horám. Modré trojvrší ve znaku Mariánských Radčic znamená na obzoru „modrající“ se Krušného hory. Zelená tinktura (barva) ve znaku Vysoké Pece symbolizuje kromě lesů v okolí obce také to, že obec leží na úpatí hory Jedlová. Blízkost Krušných hor znázorňují také lomená břevna ve znaku obce Želenice. K poloze obce a okolním vrchům odkazuje ve znaku Braňan stříbrný (bílý) štít, ze kterého vytvářejí symbol křižovatky cest čtyři zelené rohy znaku – ty znázorňují čtyři vrcholy v okolí obce (Červený vrch, Na Skalce, Kaňkov a Mnišský les). Zajímavý je symbol dvoulisté letecké vrtule ve znaku obce Pesvice, který odkazuje k místnímu Letišti Chomutov (vzniklo jako provizorní vojenské letiště v říjnu 1938, během druhé světové války ho využívala vojenská letadla a po jejím skončení se zde školili začínající piloti). Znak obce Pesvice kromě letiště symbolizuje i místní dubové porosty (zelená tinktura a figura dubu).

Velmi rozšířenou symbolikou na Mostecku jsou odkazy k zemědělství („žlutá“ kategorie, obr. 2), které bylo v oblasti tradiční do zahájení využívání krajiny pro zisk hnědého uhlí. Zemědělská tradice je symbolizována ve znacích tradičně zlatou (žlutou) a/nebo zelenou tinkturou (Havraň, Želenice, Bílence), figurami obilných klasů (Horní Jiřetín, Louka u Litvínova, Všestudy). Obilné klasy odkazují k zemědělskému rázu obce Vrskmaň a hruška v témže znaku k bývalým sadům v obci. Tři hrušky symbolizují sadařskou tradici i ve znaku obce Lišnice. Na původní zemědělský ráz obce poukazuje rádlo ve znaku Lomu. Ve znaku obce Obrnice se vyskytuje vinný hrozen – odkaz historických vinic, které tu bývaly. Chmelová šištice a zelená tinktura ve znaku obce Polerady znázorňují dřívější pěstování chmele.

Odkazů k vodním tokům a plochám („modrá“ kategorie) se v rámci znaků obcí na Mostecku vyskytuje nemnoho. Stříbrné (bílé) vlnité břevno ve znaku obce Bílence symbolizuje Chomutovku. Lomský potok je ve znaku Lomu znázorněn modrou tinkturou. Modrá tinktura ve znaku Malého Března odkazuje ke Slatinickému a Lužnímu potoku a k řadě rybníčků, které na potocích leží.

K 1. 10. 2019 má v zájmovém území Mostecko obecní znak 96 % obcí (24 z 25 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2019).

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

• Místa paměti a paměťové instituce
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Milovice

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Zájmové území Mostecko se vyznačuje velkými proměnami krajiny v důsledku rozsáhlé montánní činnosti. Ta je prezentována v několika muzeích i dalších institucích v Mostě a okolí. Mezi nejvýznamnější expozice patří Podkrušnohorské technické muzeum, které se nachází v oblasti bývalého dolu Julius u Litvínova. Zahrnuje představení veškerých činností, přístrojů i zařízení, které zabezpečují hlubinnou těžbu hnědého uhlí. Zajímavé seznámení s prostředím hnědouhelných dolů – zaniklých i aktivních – nabízí také Uhelné safari nebo Offroad safari. Obojí přináší návštěvníkům přímý pohled na činné hnědouhelné doly. Formou exkurzí (tzv. zážitkový turismus) jsou účastníci autobusem či terénními auty provezeni po rozsáhlém areálu dolu, kde se seznamují nejen s aktivními hornickými stroji a dalšími zařízeními, ale i se způsoby rekultivace krajiny a jinými dílčími zajímavostmi na tomto území. Expozice v Kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě prezentuje návštěvníkům dokumentaci k přesunu kostela z původní lokality starého Mostu.

Druhým tématem nejčastěji zastoupeným v místních muzeích a expozicích je druhá světová válka na Mostecku – vojenství a letectví. Toto téma reflektuje hned několik muzeí v Mostě i v Červeném Hrádku u Jirkova a v neposlední řadě také mostecký Památník obětem druhé světové války, v němž se nachází zajímavá expozice včetně mnoha obrazových dokumentů.

Jedinečný přístup k muzejní prezentaci rozvíjí město Bílina, které leží sice těsně za hranicí jeho vymezení, ale úzce s charakterem krajiny Mostecka souvisí. V tomto městě však návštěvníci nenajdou klasické muzeum v některých z městských budov. Mohou si však o Bílině mnohé zjistit z internetových stránek. Bílina prezentuje projekt tzv. webového muzea, v němž seznamuje se svou historií i drobnými lidovými řemesly, která byla v určitých obdobích vývoje regionu významná.

Archivní dokumenty k zájmovému území Mostecka najdeme ve Státním okresním archivu v Mostě. Pro hornickou činnost pak zejména v dokumentaci fondu Obvodní báňský archiv Státního oblastního archivu v Litoměřicích.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)