Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Dominik Mazur, Michal Matyáš

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1842 (%)	rozloha 2019 (%)	změna (%)
zastavěné plochy	0,39	0,38	-0,01
ostatní plochy	3,41	44,23	40,81
vodní plochy	2,57	4,18	1,61
lesní plochy	2,92	34,88	31,96
orná půda	72,47	3,32	-69,15
trvalé travní porosty	17,82	13,01	-4,81
trvalé kultury	0,41	0,00	-0,41

 

Krajina modelového území Mostecka, konkrétně katastrů Holešice, Třebušice a Souš byla v roce 1842 využívána zcela dominantně pro zemědělství – zemědělská půda (orná půda, trvalé travní porosty a trvalé kultury) se rozkládala na celých 90,7 % území. Velmi malý podíl měly lesní plochy, vodní, ostatní a zastavěné plochy. Tato krajina byla v důsledku lidské důlní činnost zcela přeměněna, původní krajina zanikla. Nová krajina nese zřetelné stopy důlních aktivit a také odráží výsledek rozsáhlých rekultivací těžbou poškozené krajiny. Na téměř polovině území se stále nacházejí ostatní plochy, které jsou většinou spojeny přímo s těžbou a jejími doprovodnými aktivitami. Vysoký podíl lesních ploch (téměř 35 %) i rozsáhlé vodní plochy a plochy zatravněné vznikly na místě bývalé těžby. Krajina tak získala po těžební funkci v některých částech opět zcela nové využití, které do značné míry nabízí i novou, mimoprodukční funkci – rekreaci.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.