Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Milovice

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Milovice

Výsledky

Zájmové území Milovice je v rámci projektu Zaniklé krajiny analyzováno především z důvodu sledování změn, které v krajině způsobilo zřízení vojenského újezdu Milovice, resp. jak se krajina proměnila po jeho zrušení – tzv. postmilitární krajina. Ve znacích obcí širšího zájmového území Milovicka se z podstaty toho, které symboly obecní znaky mají obsahovat (přírodní, krajinné, historické – tedy především obecně prvky, které nevyvolají negativní vnímání regionu), přímé odkazy k vojenskému újezdu nevyskytují. Symbolika obcí v regionu je však na prvky přírodního a krajinného charakteru bohatá. Ve znaku samotného centra území, obce Milovice, je znázorněna srna, která společně se zelenou tinkturou (barvou) symbolizuje lesnatost katastru obce (srna je ale zároveň i erbovním znamením pánů z Milovic).

V symbolice obcí zájmového území Milovice se výrazně odráží to, že oblast leží v povodí významných vodních toků („modrá“ kategorie, obr. 2) – Labe a Jizery. Řeka Jizera je ve znacích obcí (obr. 1) znázorněna tradičně – modrou tinkturou (ve znaku Pískové Lhoty, Kochánek a Jizerního Vtelna, kde je společně s figurou Vrby symbolizována i typická flóra na březích řeky), zvlněnou modrou nebo bílou (stříbrnou) patou znaku (Benátky nad Jizerou, Tuřice, Kostomlaty), nebo vlnitým (Horky nad Jizerou) i „nevlnitým“ modrým břevnem (Předměřice nad Jizerou). Labe je symbolizováno obdobně – modrá tinktura ho znázorňuje ve znacích obcí Sojovice, Semice (tam zároveň i vlnitým břevnem) a Ostrá (v jejímž znaku je symbolem pro Labe a místní rybolov i ryba). Ve znaku obce Stratov kosmá modrá břevna představují Labe i blízké rybníky. Znak obce Dvory vlnitým bílým (stříbrným) břevnem znázorňuje obecně Polabí, potok Liduška a modrou tinkturou i bývalé rybníky. Polabí je symbolizováno vlnitým břevnem i ve znaku Kostomlátek. Společně s rybou je modrá tinktura symbolem pro místní rybníky a sádky ve znaku obce Charvatce. Rybníky jsou ve znacích obcí odkazovány i v případě Jabkenic (modrá pata znaku je symbolem pro 10 rybníků v obci a jejím okolí), Pěčic (modrá tinktura) a Chudíře (šikmé vlnité polcení znaku).

Ještě četněji se vyskytujícími symboly, než jsou symboly souvisejícími s vodními toky a plochami, jsou odkazy k zemědělství („žlutá“ kategorie, obr. 2). K zemědělskému rázu a úrodné krajině oblasti odkazují obecní znaky zelenou tinkturou (Dvory, Pěčice, Hrušov, Chudíř, Jiřice, Luštěnice, Skorkov, Kamenné Zboží), nebo zeleným „trávníkem“ v patě znaku (Lysá nad Labem, Loučeň, Nymburk). V mnoha znacích se objevuje tradiční zemědělský symbol – figura obilných klasů (často společně se zelenou tinkturou) – Káraný, Krchleby, Ostrá, Sedlec, Starý Vestec, Stratov, Velenka, Všechlapy. Zemědělství je dále symbolizováno snopem a radlicí (Němčice). V regionu se objevuje i symbolika odkazující k pěstování vinné révy, zejména k Zámecké vinici v oblasti Benátek nad Jizerou (znaky obcí Kochánky a Sedlec). Vinařská tradice je symbolizována i ve Vinařicích (zároveň jako tzv. mluvící znamení).

Několikrát je v obecním znaku v oblasti patrná i hospodářská symbolika („červená“ kategorie, obr. 2). Např. znak Kamenného Zboží zlatou (žlutou) tinkturou odkazuje k opukovému kamenolomu. Ve znaku Kostomlátek také zlatá (žlutá) tinktura symbolizuje těžbu štěrkopísku. Ve znaku Bobnice zlatá (žlutá) tinktura představuje místní písečné terasy a přesypy. Ve znaku Ostré je jako zelené návrší zobrazena přírodní rezervace Mydlovarský luh. Návrší ve znaku Kostomlat symbolizuje uměle vytvořený pahorek v obci. Ve znaku Bříství je figura břestovce – vzácný strom v místní rezervaci Natura 2000 a mluvící znamení. Kromě několika výše zmíněných unikátních prvků je hojné zastoupení kategorie krajinný/přírodní prvek zapříčiněno vícero odkazy k památným stromům ve znacích obcí, především lípám (Bobnice, Dvory, Krchleby, Lipník, Stratov, Všejany), nebo topolům (Čilec). Bříza ve znaku obce Zbožíčko symbolizuje, že je bříza hojně rostoucím stromem v obci.

K 1. 10. 2019 má v zájmovém území Milovice obecní znak 87,9 % obcí (51 z 58 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2019).

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

• Místa paměti a paměťové instituce
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Milovice

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Sledované přeměně krajiny v důsledku zániku vojenského výcvikového prostoru v zájmovém území Milovice se věnuje pouze jedno z dohledaných muzeí. Muzeum Milovicka přináší návštěvníkům stálou expozici věnovanou vojenskému výcvikovému prostoru, jeho zániku a stavu tamní krajiny dnes. Poskytuje mnoho pohledů na vojenské dějiny, které se odehrály v této oblasti od počátků 20. století po současnost. V neposlední řadě dokumentuje také dobovou architekturu, ne však pomocí expozice, ale samotné budovy, v níž se nachází – v bývalém Domě důstojníků na náměstí, který byl postaven v 70. letech jako dar sovětskému lidu. Uvnitř je mimo jiné uchována největší mozaika ve střední Evropě.

Ostatní muzea, která se nachází v zájmovém území Milovice, se věnují zcela odlišným tématům. Opakovaně se objevují expozice k lidovým řemeslům, ať už běžným či specifickým jako bylo košíkářství či výroba hraček, přírodovědné expozice či výstavy k osobnostem regionu. Významnou osobností, jež pocházela z tohoto území, byl například Bedřich Hrozný (rozluštil písmo Chetitů) nebo Bedřich Smetana, který v obci Jabkenice strávil poslední desetiletí svého života. Zajímavostí jsou pak tzv. Dobrovická muzea, která sdružují expozice k dějinám cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství. Právě okolí Dobrovice patří k nejstarším cukrovarnickým oblastem Česka, cukrová řepa se zde pěstuje nepřetržitě již od roku 1831.

Archivní materiály k tomuto zájmovému území jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Nymburce.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)