Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jiří Mór

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1842 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1842 [%]	rozloha 2019 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,19	1,74	1,55
ostatní plochy	2,60	42,21	39,60
vodní plochy	0,13	0,24	0,11
lesní plochy	30,22	23,38	-6,84
orná půda	58,39	29,60	-28,79
trvalé travní porosty	7,88	0,93	-6,95
trvalé kultury	0,59	1,91	1,32

 

Mapování stabilního katastru zachytilo v roce 1842 krajinu Milovic a okolí dávno před vznikem vojenského výcvikového prostoru, který zde byl založen až v roce 1904, a jehož proměny jsou hlavním předmětem zájmu v případě krajiny tohoto modelového území. V době stabilního katastru byla krajina intenzívně zemědělsky využívána, významně převládala orná půda, trvalé travní porosty nehrály zcela zásadní roli. Téměř třetina území byla zalesněna. Sídla byla velmi malá. Přeměnu na militární krajinu z počátku 20. století data ukazují zprostředkovaně, stále přetrvávají její následky.

Současný stav představuje krajinu Milovic a Lipníku téměř tři desetiletí po zrušení vojenského výcvikového prostoru, tedy v podstatě postmilitární krajinu. Současná postmilitární krajina je způsobem využití z téměř 40 % stále ještě řazena do ostatních ploch. I když místy je využití již konkretizováno, nové funkce se do území vrací relativně pomalu a rysy militární krajiny v mnoha částech bez zřetelného využití stále přetrvávají.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.