Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Čáslavsko – krajina zaniklých rybníků

Poloha modelového území je semiperiferní, leží již za hranicí intenzivního vlivu Pražské středočeské aglomerace. V blízkosti území procházejí významné železniční a silniční tahy, přímo ho ale neprotínají. Podstatná je pro charakterizování polohy území jeho rovinatý charakter s meandrující řekou Doubravou. Díky této poloze zde bylo ve středověku vystavěno několik rybníků, které pak při hledání dalších zdrojů orné půdy v první polovině 19. století zanikly. Na východě tuto nížinu lemuje svah Železných hor převážně zalesněný. Tato krajina dává předpoklady pro intenzivní zemědělskou produkci, neboť kvalita půd vyjádřená úřední cenou se pohybuje od 6 do 8,50 Kč/m². Krajina nemá větší průmyslové provozy, což ovlivňuje odchod obyvatel za prací do jiných oblastí a celkové stárnutí populace modelového území i širšího zázemí.

Vlastní modelové území vykazuje vyšší podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru (7–13 %), v širším zázemí je tento podíl většinou poloviční. Tomu odpovídá také počet obyvatel připadajících na jeden dům (2–2,5), zatímco v tradiční společnosti (1869) byl tento ukazatel v úrovni 6–9 osob na jeden dům. To můžeme interpretovat jako podstatné oslabení zemědělské funkce území z pohledu zaměstnanosti. V současnosti z obcí území vyjíždí za prací převážně 43–50 % ekonomicky aktivních obyvatel. V sekundéru pracovalo v roce 2011 nad 40 % ekonomicky aktivních, a to především v obcích v severní části zázemí, z jižní, podstatně úrodnější, méně (25–35 %). Tam je větší zaměstnanost v terciéru, přičemž oba sektory zaměstnanosti ovlivňuje nabídka pracovních příležitostí v blízkém zázemí modelového území.

Čáslavsko představuje typ venkovské krajiny v rámci vnitřní periferie na pomezí Středočeského a Pardubického kraje, ale v relativní dobré poloze vůči regionálním centrům. Proměna hospodářské struktury území je proto viditelná zejména v posledních 30 letech po roce 1989. Stále jí ale dominuje zemědělská výroba, kde nedošlo alespoň v části území k její dekoncentraci. Největším zaměstnavatelem je Zemědělská obchodní společnost Kačina s více jak 100 zaměstnanci a GIRA s více jak 30 zaměstnanci. Celkem je v tomto modelovém území 10 subjektů s více jak 10 zaměstnanci, 7 z nich se věnuje zemědělství a lesnictví a 2 se zabývají průmyslovou výrobou, 1 pak stavebnictvím. Oba průmyslové podniky sídlí v bývalých zemědělských areálech na okraji obcí Horušice, resp. Horka u Žehušic.

Modelové území má stejně jako v minulosti jednoznačně dominantní funkci v podobě intenzivního zemědělství. Stupeň rozoranosti krajiny a rovinatý charakter území nejsou pro rozvoj cestovního ruchu atraktivní. Přesto v území některé obytné objekty byly upraveny na chalupy využívané k rekreaci. Rekreační využití poskytují atraktivní přírodní prvky (údolí Doubravy u Chotěboře, Železné hory aj.) či historické památky (Žleby, Kačina aj.). Proti rekreačnímu využití zdejší krajiny působí frekventované vojenské letiště v Čáslavi.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení).

Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika 

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá krajina bývalých rybničních soustav - Čáslavsko

Modelové území leží v geomorfologickém celku VIB-3 Středolabská tabule, podcelku VIB-3B Čáslavská kotlina, okrsku VIB-3B-1 Žehušická kotlina. Čáslavská kotlina je neotektonická poklesová sníženina na jižním okraji křídové České tabule. Na východě je výrazně tektonicky ohraničená zlomovým svahem Železných hor, na jihu a západě (již mimo modelové území) je ohraničení vůči Českomoravské vrchovině méně zřetelné.

Geologické podloží tvoří svrchně křídové sedimenty, převážně turonské slínovce a písčité slínovce (opuky), ojediněle se vyskytují staré krystalické horniny (rula, amfibolit), které vyčnívají v podobě suků (Kamajka). Na nich se zachovaly stopy po příbojové činnosti křídového moře – cenomanské slepence s četnými zkamenělinami (Kamajka, Žehušická skalka). Značný podíl zaujímají mladé pokryvné útvary – kvartérní sedimenty v podobě vátých písků nevelké mocnosti, spraší a nivních sedimentů, zejména povodňových hlín, případně štěrkopísků v nivách Labe, Doubravy a Klejnárky. Fluviální štěrkopísky se těžily a dosud těží v pískovně u Žehušic, v malých místních jámových pískovnách se těžily v minulosti váté písky. Kamenolomy byly v minulosti založeny ve výchozech tvrdých krystalinických hornin (rula, migmatit) na Kamajce a Žehušické skalce.

Jádrové území bývalých rybníků leží prakticky celé v široké údolní nivě Doubravy, kde podloží tvoří výhradně nivní fluviální sedimenty, překryté nebo kombinované málo mocným pokryvem vátých písků.

Reliéf je typicky nížinatý, a výškovými rozdíly do 30 m, v jádrovém území v údolní nivě max. do 10 m. Typologicky tak odpovídá rovině, geneticky je to fluviální akumulační rovina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 200-239 m, v jádrovém území v nivě Doubravy pouze 200 – 220 m. Široká údolní niva Doubravy jen nezřetelně přechází do nevýrazných pleistocénních teras. Na více místech se vyskytují polohy vátých písků s nízkými, maximálně několik metrů vysokými písečnými přesypy. Na zemědělské půdě byly původní písečné přesypy už dávno rozvlečeny dlouhodobým obděláváním a orbou a promíchány s fluviálními sedimenty. Morfologicky nápadný 10 – 20 m vysoký Kačinský hřbet, tvořený pískovci a na povrchu zvětralými písky, které se na něm v minulosti těžily v několika pískovnách, leží mimo jádrové území.

Modelové území krajiny zaniklých rybníků v dolním Podoubraví leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se však vlivem kotlinové polohy vyskytují časté inverze. Léto bývá poměrně dlouhé, slunečné a často suché.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 11 Střední Polabí, lesní vegetační stupeň 1 dubový (černýšová dubohabřina podle Neuhäuslové). V údolních nivách tvoří potenciální přirozenou vegetaci střemchová jasenina s mokřadními olšinami, na vátých pískách kostřavová borová doubrava.

V současném vegetačním krytu převládá orná půda, a to i v údolních nivách, které byly až do 19. století využité především jako aluviální louky. V údolní nivě dolní Doubravy se rozkládala v minulosti rozsáhlá rybniční soustava od Zaříčan až po Sulovice, některé rybníky o velikosti až 100 ha. Všechny rybníky zde zanikly v rozmezí let 1780 – 1850. Aluviální louky se v malé míře zachovaly na severu v údolní nivě podél Labe, dále z historických důvodů v prostoru Kačinské obory a Žehušické obory. Rozptýlené lesní celky se vyskytují jednak na vátých pískách a na Kačinském hřbetu (chudé borové lesy), dále v prostoru Kačinské a Žehušické obory (doubravy a fragmenty lužního lesa) a na severu podél Labe (fragmenty lužních lesů a mokřadních olšin).

V modelovém území se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území: přírodní památka Skalka u Žehušic (paleontologická lokalita), přírodní památka Kamajka (paleontologická lokalita), přírodní památka Žehušická obora (krajinářský park s oborovým chovem populace bílých jelenů), přírodní památka Zbyslavská mozaika (geologická a paleontologická lokalita), přírodní památka Kačina (krajinářský park a evropsky významná lokalita pro ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů), přírodní rezervace Na hornické (lužní les, aluviální louky, mokřady mrtvá ramena podél Labe). V jádrovém území je to zejména jedinečná Žehušická obora.