Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jakub Růžička

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1839 (%)	rozloha 2019 (%)	změna (%)
zastavěné plochy	0,42	1,30	0,87
ostatní plochy	3,70	5,40	1,70
vodní plochy	6,81	1,95	-4,86
lesní plochy	16,62	11,21	-5,41
orná půda	42,44	54,43	11,99
trvalé travní porosty	28,19	11,29	-16,90
trvalé kultury	1,82	12,27	10,45
neudržované plochy	0,00	2,16	2,16

 

Z několika změn krajiny, které v modelovém území nastaly od 15. století s rozvojem a poté zánikem rybniční soustavy zachycují mapy stabilního katastru dobu, kdy rybníky ve velké míře zanikaly. Přesto vodní plochy v roce 1839 zaujímaly ještě téměř 7 % modelového území, což je dosti vysoký podíl. V současnosti se vodní plochy rozkládají již pouze na přibližně 2 % území a lze tedy hovořit o skutečném zániku rybniční krajiny v tomto území na Čáslavsku. Charakter krajiny daný jejím využitím zaznamenal významnou změnu nejen kvůli zániku rybniční soustavy. Významně ubyly zejména lesní plochy.

K extrémní proměně krajiny pak dochází především z důvodu velkého úbytku trvalých travních porostů (o téměř 17 procentních bodů). Na většině ploch bývalých rybníků, travnatých ploch a lesů se dnes rozkládají rozsáhlé bloky orné půdy. Krajina se z pestré mozaiky proměnila v unifikovanou intenzívně využívanou krajinu zemědělskou. Významnou roli dnes hrají také trvalé kultury (zahrady a sady). Místy lze najít neudržované plochy, zarůstající plochy sekundární sukcese. Jako všude v Česku vzrostla rozloha zastavěných a ostatních ploch.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.