Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1825-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny mezi lety 1825 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1825 (stabilní katastr) a 2018 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1825 [%]	rozloha 2018 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,17	3,09	2,92
ostatní plochy	3,65	10,70	7,05
vodní plochy	0,05	0,57	0,52
lesní plochy	30,49	29,84	-0,65
orná půda	54,89	50,96	-3,93
trvalé travní porosty	9,61	0,96	-8,64
trvalé kultury	1,14	3,87	2,74

 

Rosicko – Oslavansko je územím s vysokým podílem orné půdy a ostatních ploch. Extrémně nízký je v současnosti podíl travních porostů. Jejich podíl byl nízký už v době stabilního katastru (v rámci Česka v roce 1845 pokrývaly trvalé travní porosty 17,4% území). Travní porosty pak ubyly od dob stabilního katastru ještě o více než 8 procentních bodů a byly do značné míry nahrazeny plochami ostatními, a to zejména v důsledku rozvoje těžby černého uhlí a navazujícího průmyslu. Přestože tyto aktivity jsou dnes utlumeny, prakticky zanikly a opět převládá zemědělská a sídelní funkce, ostatní plochy ve formě zasypaných lomů, zarostlých výsypek, množství opuštěných průmyslových závodů (brownfields) jsou stále v území patrné na každém kroku. Jejich významný podíl je zřejmý i z mapy současného katastru. Lesní plochy jsou zastoupeny podprůměrně, přestože se zde na území Babic nachází velký souvislý les, který je stabilním prvkem právě už od doby stabilního katastru. Zastavěné plochy svým podílem téměř 3% významně převyšují podíl dosažený v Česku, který je v současnosti cca 1,7%. Naopak vodní plochy jsou zastoupeny významně méně (podíl vodních ploch v Česku je 2,1%).

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.